Velké změny ve vztazích mezi západními spojenci
Nové kroky americké administrativy, včetně možnosti vojenských zásahů, značně změnily dosavadní předpoklady o spolupráci mezi Spojenými státy a Evropou. Prezident Donald Trump naznačil zájem o získání Grónska, což je autonomní součást Dánska, a to prostřednictvím různých možných způsobů, včetně použití vojenské síly. Tato vyjádření vyvolala širokou diskusi o budoucí podobě vztahů v rámci NATO, které je založené na kolektivní obraně – útok na jednoho člena znamená útok na všechny.
Reakce mezinárodního společenství
V úterý oznámil Bílý dům, že prezident diskutuje o různých možnostech, jak získat Grónsko, přičemž použití amerických vojenských sil není vyloučeno. Stephen Miller, zástupce hlavního poradce pro národní bezpečnost, na CNN uvedl, že Spojené státy se chovají jako supervelmoc a hodlají se tak i chovat.
Naopak dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že pokud Spojené státy podniknou vojenskou akci vůči dalšímu členskému státu NATO, skončí všichni, včetně NATO, a tím i bezpečí od konce druhé světové války. Hlavní představitelé Evropy ale zatím mlčí, alespoň veřejně, protože záleží na tom, jak se situace dále vyvine. Evropané si uvědomují, že i když USA již nemohou být považovány za absolutně spolehlivého spojence, stále jsou nezbytné, především v souvislosti s obrannou politikou vůči Rusku.
Diplomatické napětí a geopolitické dilema
Ve Francii se tento týden setkali představitelé z 35 zemí, včetně USA, aby diskutovali o zajištění bezpečnosti Ukrajiny po skončení válečného konfliktu s Ruskem. Přestože jednání probíhalo hladce a vedla k určitým závazkům, otázky týkající se potenciálních konfliktů kolem Grónska během tiskové konference ukázaly složitost aktuálních vztahů.
Britský premiér Keir Starmer i francouzský prezident Emmanuel Macron odmítli kritizovat americké hrozby vůči Dánsku, aby nezkomplikovali zapojení Washingtonu do mírových snah na Ukrajině. V reakci na to přišlo silné vyjádření, že Evropa je již několik měsíců nahrazovala v mnoha oblastech a je tak do určité míry závislá na americké podpoře.
Možnosti evropské reakce a její limity
Podle Mujtaba Rahmana z Eurasia Group si Evropa sice přeje být schopná sama čelit americkým tlakům, avšak její skutečné možnosti jsou omezené, protože dlouhodobě spoléhá na americkou obranu. Například v otázce Grónska je současná strategie obdobná: Evropské země chtějí udržet americkou angažovanost na Ukrajině, i když to může nutit k jednání ohledně Grónska přes Copenhaghen.
Evropané také závisí na americkém vojenském vybavení, zejména ve vojenské výrobě a dodávkách pro Ukrajinu. Daniel Fried upozorňuje, že evropské bezpečnostní dodavatelské řetězce jsou konkurenceschopné a že Evropa může rozhodnout, že bude technologicky vyspělejší v dronech, pokud budou Američané nadále odmítat sdílení těchto technologií.
Potenciální kroky a strategie k odvrácení konfliktu
Někteří evropští politici volají po agresivnější politice, například Raphael Glucksmann z Evropského parlamentu navrhuje zřídit v Grónsku trvalou vojenskou základnu, čímž by byla vyslána silná zpráva Trumpovi a odstrašeno americké tvrzení, že Evropa není schopna zajistit si vlastní bezpečnost.
Majda Ruge z Evropské rady pro zahraniční vztahy zdůrazňuje, že cílem by nemělo být vojenské střetnutí, ale spíše zvýšení politických, ekonomických a alianceových nákladů na jednostranné akce USA, aby Donald Trump byl motivován zvolit jinou cestu. Takové kroky by měly být prováděny v rámci veřejné politiky, nikoli v politickém vakuu, čímž by se zvýšila politická cena za možnou eskalaci.
Veřejná mienka a americká politika
Podle průzkumu YouGov z srpna většina amerických obyvatel nesouhlasí s použitím vojenské síly k annexi Grónska. Pouze 7 % podporovalo použití síly, zatímco 72 % bylo proti. Prezident Trump, který se dostal k moci v roce 2016 především díky odporu vůči invazi do Iráku, v nedávné době oznámil, že americká intervence ve Venezuele by mohla trvat i roky.
Administrativa Trumpa se zatím nevyjádřila k tomu, jak bude reagovat na kritiku doma i v zahraničí. Stephen Miller v rozhovoru pro CNN odsoudil „mezinárodní zdvořilosti“ a prohlásil, že svět je řízen silou a mocí, což jsou podle něj odvěké zákony.
Budoucí vývoj a evropská opatření
Zatímco Evropané doufají, že Trumpova pozornost k Grónsku opadne, počátkem letošního roku si uvědomují, že situace může být vážnější. Někteří politikové varují, že Trump není jen zástupným hercem, ale že je vážně odhodlán tuto situaci nějak řešit. Experti z Eurasia Group poznamenali, že Evropa není naivní a že její představitelé jsou si vědomi slabé pozice, v níž se nacházejí, a že mají omezené možnosti, jak se bránit v případě eskalace konfliktu.
