Opozice proti narušování státních hranic a současné globální napětí
Papež Leo XIV ve své velmi důležité řeči k diplomatům shromážděným v Vatikánu prohlásil, že zákaz porušování hranic mezi státy je „zcela podkopán“. Tento projev zazněl v okamžiku, kdy představil svůj první celosvětový „stav světa“ jako první papež narozený v USA. Vyjádřil obavy z rostoucích napětí v Karibském moři a na americkém pacifickém pobřeží, přičemž zdůraznil nutnost respektu k „vůli venezuelského lidu“ a návratu stability v zemi.
Obnovení válečného ducha a narušení mezinárodního řádu
Leo označil současnou situaci za obnovení válečného optimismu a rozšíření válečného zápalu. Podle jeho slov byl po druhé světové válce stanoven princip, který zakazoval státům použít sílu k porušení hranic ostatních, avšak tento základní pilíř je nyní zcela podkopán. Papež hovořil necelý týden poté, co Spojené státy zatkly venezuelského vůdce Nicolóse Madura při vojenské akci, a zároveň poukázal na to, že Rusko pokračuje ve své válce s Ukrajinou s minimálním závazkem ke změnám.
Vztah k mezinárodnímu právu a jeho výzvy
V projevu americký papež zdůraznil význam mezinárodního práva a upozornil, že jeho principy jsou ohroženy současnou tendencí k unilateralismu, tj. jednání jednotlivých zemí bez ohledu na globální dohody. Podtrhl, že mezinárodní humanitární právo musí vždy převažovat nad ambicemi válečníků, a připomněl, že vznik Organizace spojených národů byl reakcí na hrůzy druhé světové války, které si vyžádaly její vznik jako nástroj k ochraně míru. Varoval, že diplomatické snahy najít konsenzus jsou nyní nahrazovány politikou založenou na síle, zda od jednotlivců nebo skupin spojenců.
První plenární setkání papeže Lea XIV s diplomatickým sborem
Leo, pocházející z Chicaga, přednesl téměř výhradně v angličtině svůj první novoroční projev vůči představitelům diplomatických misí, které zastupují jejich země u Vatikánu. Na sobě měl červenou papežskou mozetu a označil to za „novou zkušenost“, když vystupoval před shromážděním, v němž byli i velvyslanec USA v Apoštolském stolci Brian Burch a venezuelský velvyslanec Franklin Mauricio Zeltzer Malpica.
Odkazy na konzervativní témata, hodnoty a současné diskuse v církvi
Během 43minutového projevu papež ostře odsoudil potraty, náhradní mateřství i eutanazii. Vyjádřil podporu právu na svědomí pro zdravotníky, kteří odmítají účast na interrupcích či asistované smrti, stejně tak i těch, kdo se zdržují vojenské služby. Dále upozornil na klesající svobodu projevu na Západě a varoval před „novým orwellovským jazykem“, který, ač usiluje o větší inkluzivitu, v praxi vylučuje ty, kdo nesouhlasí s dominantními ideologií.
Historické paralely a aktuální výzvy
Leo vzpomenul na 5. století a svatého Augustina, zakladatele svého řádu, a jeho dílo „Město Boží“, které popisovalo dobu migrací a změn řádu světa, podobně jako dnešní doba. Připomněl také starosti s nakládáním s migranti, varoval vlády před zneužíváním boje proti kriminalitě a obchodování s lidmi jako záminkou k narušování důstojnosti migrantů a uprchlíků.
Plánování první schůzky kardinálů v roce 2026 a posilování autority papeže
Setkání s kardinály, označované jako „mimořádná konsistoř“, uzavřené a vedené v kruhovém formátu podle vzoru zasedání papeže Františka, signalizuje lob roku 2026 a jeho snahu zapojit kardinály do panovnické správy církve. Papež prohlásil, že je zde „pestře naslouchající“, a zdůraznil, že pouze sjednocená církev může přilákat nové věřící. Diskuse se zaměřily na evangelizaci a „synodální“ směřování, včetně otázek jako jsou ženská kněžská služba či začlenění LGBTQ katolíků.
Budoucí směřování a reformy v církvi
Kardinál Pablo David z Filipín ocenil, že papež více naslouchá a diskutuje, zatímco kardinál Timothy Radcliffe z Velké Británie upozornil na výzvy, které církev čelí kvůli skandálům sexuálního zneužívání a ideologickým rozporům. V minulosti se od Františka očekávalo uvolnění pravidel týkajících se rozvedených a homosexuálních katolíků, avšak nový papež plánuje pravidelně konzultovat s celým kolegiem kardinálů a zahrnout jejich podněty do svého vedení.
Závěr
Dalším plánovaným jednáním je setkání kardinálů koncem června 2026, které se bude konat třikrát až čtyřikrát ročně, čímž bude posilována autorita papeže a zapojení církevního kolegia do rozhodovacích procesů.
