Shrnutí hlavního průběhu a výsledků setkání
V Německém hlavním městě skončily dvoudenní jednání mezi představiteli Spojených států, Ukrajiny a Evropy. Následovala další setkání vedoucích představitelů evropských zemí, které skončila optimistickými zprávami o potenciálním budoucím mírovém urovnání. Jednání se primárně zaměřila na zajištění bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, jež by měli odradit případnou ruskou agresi v budoucnu. Přestože některé pozitivní výpovědi zazněly, tato oblast zůstává klíčovým problémem ve vyjednávání s Moskvou. Další zásadní otázkou je postoj Ruska ke kontrolnímu postavení oblasti Donbas, kterou Moskva požaduje předat pod ukrajinskou správu jako součást dohody.
Průběh jednání v Berlíně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky a jeho hlavní vyjednavač Rustem Umerov se setkali se zvláštním vyslancem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a se zetěm amerického vůdce Jaredem Kushnerem. K jednání se připojil také německý kancléř Friedrich Merz, který ve spolupráci s ukrajinskými zástupci projednával nejnovější verzi mírového plánu podporovaného Spojenými státy.
„Neznamená to, že máme teď dokonalý plán, ale pracujeme s velmi použitelnou verzí,“ řekl Zelensky novinářům v Berlíně. „Američané chtějí rychlé řešení; my však klademe důraz na zachování kvality i při tomto dynamickém tempu. Pokud se rychlost a kvalita setkají, plně souhlasíme.“
V úterý Zelensky zmínil, že spolupracoval s USA na podrobných dokumentech, které by mohly zastavit válku a zajistit bezpečnost. „Každý detail je důležitý, protože žádný nesmí být odměnou za rusko-ukrajinskou agresi,“ prohlásil v Háagu před nizozemským parlamentem.
Dokumenty a plány
Na stole je nyní pět samostatných dokumentů, které jsou součástí navrhované mírové dohody. Zahrnují „právně závazné“ bezpečnostní garance, jež mají být schváleny americkým Kongresem, a plány financování rekonstrukce Ukrajiny po válce.
Postoje Evropy a třetích stran
V Berlíně se shromáždily také představitelé Evropské unie, Dánska, Finska, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Norska, Polska, Švédska a Velké Británie, kteří poté oznámili, že budou spolupracovat s USA na zajištění „silných bezpečnostních záruk a opatření na podporu hospodářské obnovy Ukrajiny.“
Postoj Kremlu a otázka možného mírového řešení
Kremelským představitelům dosud nebyl předložen poslední návrh týkající se bezpečnostních záruk, podobných článku 5 aliance NATO. Ruská strana zdůraznila, že odmítá jakýkoli scénář, který by zahrnoval vojenské jednotky NATO na území Ukrajiny. Moskva požaduje, aby Ukrajina v ústavě potvrdila, že nikdy nenaváže členství v NATO, a také aby omezila počet svých ozbrojených sil.
Američtí představitelé tvrdí, že asi 90 % otázok mezi Ruskem a Ukrajinou je již vyřešeno. Hlavní problém tkví v územních ústupcích, ale existují návrhy, jak tento problém vyřešit. Jedním z nich je zřízení demilitarizované zóny v Donbasu, kterou by Ukrajina opustila, zatímco ruské síly by tam neměly vstoupit.
Výzvy a budoucí kroky
Zelensky nadále pokračuje v diplomatických jednáních, mimo jiné plánuje návštěvu Nizozemska, kde bude jednat o odškodnění od Ruska za škody způsobené válkou. Hovoří také o nutnosti zajistit právní odpovědnost Ruska za válečné zločiny a o bezpečnostních garancích, které by měly být podobné článku 5 z doby NATO.
Američtí funkcionáři popisují bezpečnostní záruky jako „podobné článku 5“, přičemž však dodávají, že se nepočítá s nasazením amerických vojenských sil přímo na území Ukrajiny. Zelensky zdůraznil, že je nezbytné přesně specifikovat, co tyto garance obsahují, dříve než dojde ke konkrétním dohodám.
Budoucí vývoj jednání
Zelensky nadále pokračuje ve svých diplomatických aktivitách, zatímco americký prezident Trump hovořil telefonicky s evropskými lídry o dosavadním pokroku. Trump uvedl, že se nyní nacházíme v „bližší fázi“ než kdykoliv předtím, a je třeba, aby všechny strany byly na stejné vlně.
