Rozpětí a původ zajatců
Vojenskými zajatci jsou lidé pocházející ze všech částí světa, včetně zemí jako Keňa, Nepál či Tádžikistán. Mluví různými jazyky a vychází z odlišných kultur, mají však jedno společné. Tvrdí, že byli podvedeni Ruskem, které je přesvědčilo, aby se zapojili do války, kterou sami nechtěli bojovat.
Podle ukrajinského Koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci byli poblíž 200 cizinců z 37 zemí již zajati při boji za Rusko a momentálně jsou drženi jako váleční zajatci Ukrajinou. Jejich výpovědi vykreslují znepokojivý obraz podvodu, uplácení a vydírání, které Moskva používá k lákání cizinců do svých vojenských řad.
Postup Ruska při rekrutování cizinců
Zatímco Rusko se potýká s problémy se získáváním vlastních občanů do armády pro boj na Ukrajině, stále více spoléhá na zahraniční rekruty. Generál Dmitrij Ušov, vedoucí štábu válečných zajatců, uvedl, že ukrajinská strana identifikovala přes 18 000 cizinců z 128 zemí, kteří bojovali nebo bojují na straně Ruska na Ukrajině. Tento počet nezahrnuje tisíce severokorejských vojáků, poslanych do Ruska jako součást dohody o vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi. Skutečný počet bojovníků z ciziny je pravděpodobně mnohem vyšší.
V poslední době růst počtu cizinců bojujících na Ukrajině vedl k tomu, že některé státy vydaly výzvy Moskvě, aby přestala s rekrutováním svých občanů. Keňa, například, nedávno vyjádřila znepokojení kvůli ilegálním rekrutcím keňských mladých lidí do války.
Podobně Jihoafrická republika oznámila, že provede vyšetřování, jak se 17 jejích občanů dostalo do bojů po tom, co poslali urgentní zprávy o pomoc z ukrajinského východního regionu Donbasu, většinou pod kontrolou ruské armády.
Indická diplomacie uvádí, že 44 indických občanů bojuje na straně Ruska. Ministr zahraničí jeho země, Randhir Džaisval, řekl, že indická vláda opět kontaktovala ruské úřady, aby je co nejdříve propustily a ukončily tento jev. Připouští také kroky k zabránění podvodům při rekrutování.
Vývoj počtu cizinců na frontové linii
Ukrajinská rozvědka uvedla, že počet cizinců na frontových liniích od začátku ruské invaze v roce 2022 roste každým rokem. Přitom letos došlo k výraznému nárůstu. První tři čtvrtletí letošního roku skončila dvojnásobným počtem zajatců oproti celému roku 2022, který byl již pětkrát vyšší než údaje za rok 2023.
Na otázky CNN ohledně ruské politiky ohledně čištění řad rekrutů nereagovalo ministerstvo zahraničí ani vojenské struktury. Moskva dříve popírala nucení cizinců ke vstupu do armády.
Potřeby a demografické výzvy
Ruská vojska bojují v ukrajinské válce s velkou brutalitou. Postupují pomalu, například směrem k východnímu městu Pokrovsk, avšak s velkými ztrátami. Ruská a ukrajinská strana nezveřejňují přesná data o ztrátách, avšak odhady západních tajných služeb hovoří o více než milionu obětí od začátku konfliktu. Z tohoto počtu přes 250 000 jsou úmrtí.
Podle poslední zprávy britské obranné rozvědky je denní úmrtnost nebo zranění kolem 1 000 ruských vojáků. Tento vysoký počet má za následek kontinuální potřebu nových rekrutů, což se však potácí v problémech s poklesem ochoty ruských občanů vstupovat do armády. Kreml se vyhýbá další mobilizaci po neúspěšném pokusu v září 2022, což vedlo k útěku statisíců ruských mužů ze země.“,
Demografická situace v Rusku je kritická; podle OSN by populace do roku 2100 mohla klesnout o 25–50 %. V mnoha regionech se proto zvýšily finanční odměny pro nové vojáky, neboť tradiční ideologické kampaně už nevyvolávají dostatečnou motivaci.
Začínající „noví Rusové“
Přítomnost cizinců na frontové linii není žádným tajemstvím. Ukrajina již od začátku konfliktu pobírá dobrovolníky ze zahraničí, dokonce i vytváří speciální jednotky. Přestože oficiálně nezveřejňuje přesný počet, odhaduje se, že jich je tisíce, i přes varování řady zemí, například Velké Británie nebo evropských států, aby své občany před tímto krokem varovaly.
Podle ukrajinských zpravodajců je hlavním rozdílem v tom, že bojovníci za Ukrajinu většinou činí rozhodnutí sami a dobrovolně, zatímco mnozí cizinci v ruských řadách to tak nevnímají.
Ukrajinci tvrdí, že ruská rekruitní taktika spočívá ve třech metodách: vydírání, uplácení a podvodech. Vízum, pobytové povolení nebo ruské občanství, případně hrozba jeho odebrání, jsou nástroji pro získávání nových bojovníků.
Země původu migrantů jsou zejména středoasijské státy jako Uzbekistán, Tádžikistán či Kyrgyzstán, kteří nejspíš vstupují do armády kvůli migračním důvodům. Ruská administrativa nedávno zpřístupnila víza a pasy výměnou za vojenskou službu, přičemž zákon z minulého roku umožňuje odebrat ruské občanství těm, kteří se nepřihlásí na vojnu.
Podle lidskoprávních skupin i oficiálních ruských představitelů, například předsedy vyšetřovacího výboru Alexandra Bastrykina, mnozí cizinci tvrdí, že byli pod tlakem nebo hrozbou vězení či deportace, pokud nebudou sloužit. Část z nich jsou právě migranti ze středoasijských zemí, které Rusko rekrutuje pod tlakem nebo z jiných donucovacích metod.
Dochází také k reklamním kampaním zaměřeným na cizince, které se snaží propagovat kontraktní službu v armádě. Od letošního léta jejich počet vzrostl více než sedmkrát. Analýzy na sociální síti VKontakte ukazují, že do poloviny roku 2025 bude asi třetina inzerátů určena cizincům, což je výrazně více oproti předchozím rokům.
Reklamy často slibují sociální a finanční výhody nebo pomoc s získáním ruského pasu. V reklamách se například uvádí, že vojáci budou mít zajištěno bezplatné vzdělání nebo zdravotní péči, nebo že nebudou nasazeni v nebezpečných jednotkách.
Čínské nebo arabské komunity jsou cílem takových kampaní, s nabídkami rychlého víza, platů okolo 2 000 až 2 500 dolarů měsíčně a dalších výhod. Ruská smlouva, podepsaná například Číňanem, obsahuje například slib bezplatného vzdělání po třech letech služby nebo hrazené stravování, oděv a vybavení.
Při podpisu smlouvy se však očividně mnoho cizinců dopouští podvodů a nerozumí plnému obsahu, nebo nemají překlad.
Ukrajinští představitelé sdělili CNN, že někteří zajatí cizinci byli donuceni podepsat smlouvy v ruštině bez pochopení jejich obsahu. Vojáci uvedli, že jejich výcvik trval jeden až dva týdny, poté byli nasazeni na frontu, často jako součást útokových jednotek, a museli se podílet na útočných operacích na ukrajinských pozicích.
Podle Ušova je počet mrtvých nebo zraněných cizinců odhadován na přes 3 388, přičemž většina z nich byla identifikována jako cizinci podle ukrajinské strany.
Ukrajina nabízí speciální program, který těm cizincům, kteří bojovali pro Rusko nebo jsou jinak nespokojení s mobilizací, poskytuje ochranu a status válečného zajatce při jejich vzdání se.
Falešné „stavby“ a podvodné nabídky práce
Některé inzeráty jsou poměrně otevřené, obsahují například fotografie ruských jednotek nebo vojáků, jinými jsou však zcela zavádějící. Ukrajinská rozvědka zjistila, že někteří zajatci uvedli, že přišli do Ruska pod záminkou práce ve stavebnictví, skladištích nebo jako strážci nebo řidiči. Často jsou to lidé z chudých zemí, například Šrí Lanky, Kuby či Nepálu.
Keňa nedávno odhalila, že organizovala obchod s lidskými otroky, kteří byli rekrutováni u ní a posíláni do bojů pod falešnou záminkou práce v zahraničí. Podobné případy hlásí i další země, například Kuba nebo Nepál, které zasahovaly proti rekrutační sítím a stíhají je tak či onak.
Nepál, který má podezření, že jeho občané jsou podvodně obsazováni do ruských armád, od roku 2022 dokonce zakázal svým občanům cestovat do Ruska a Ukrajiny za prací. Nejvyšší vojenské a policejní orgány se věnují potírání těchto praktik a místním soudům jsou předkládány případy trestních stíhání.
Na internetu je patrný nárůst inzerátů zaměřených na cizince, především prostřednictvím populárních platform. Ta reklama často slibuje práci v armádě, výrazně zvýšené mzdy, rychlé víza, a jiné benefity, včetně možnosti získat ruské občanství, nebo odklad služební povinnosti.
V průběhu času zájem o pracovní nabídky rostl, jak dokládají statistiky a vyhledávací vzory na ruských vyhledávačích. Zprávy o těchto kampaních ukazují, že Rusko používá různé propagandistické techniky na různých trzích a sociálních sítích, s cílem získat zahraniční bojovníky, kteří by jinak váhali nebo se zdráhali přidat k ruské armádě.
