Vliv sytých sýrů a smetany na zdraví mozku: Co říkají vědecké studie?

Vliv sytých sýrů a smetany na zdraví mozku: Co říkají vědecké studie?
Spread the love

Výzkum a hlavní zjištění

Nedávná observační studie, která sledovala přibližně 28 000 osob ve švédském Malmö po dobu až 25 let, naznačuje, že konzumace sytých sýrů a smetany by mohla mít mírně protective účinek na mozkovou činnost a snižovat riziko demence. Zejména vysokosádrové sýry, jako jsou čedar, Brie nebo gouda, obsahují přes 20 % nasycených tuků, což je v souladu s jejich složením z hlediska výživy.

Názory odborníků na výsledky studie

Odborníci mimo výzkum však upozorňují na to, že závěry studie nejsou zcela přesvědčivé. Například Dr. Walter Willett, profesor epidemiologie a výživy na Harvardu, poukázal na to, že statistická významnost u sýrů byla na hranici a že výzkum zahrnoval hodnocení několika potravin, což může vést ke zkreslení výsledků. Podle něj tedy nelze na základě této studie doporučit zvýšenou konzumaci plnotučných mléčných výrobků.

Limitace studie

Dalším omezením výzkumu je fakt, že data o stravovacích návycích byla shromažďována jen na začátku sledování v roce 1991 a většina účastníků nebyla sledována po celých 25 let. Autoři pak provedli analýzu na menší skupině po prvních pěti letech, aby zjistili, zda došlo ke změnám v jejich stravě. Podle Dr. Tian-Shina Yeh, který publikoval redakční komentář ke studii, se vztahy mezi konzumací sýrů či smetany a rizikem demence staly po této úpravě nestatisticky nevýznamnými, čímž se zpochybňuje jejich robustnost.

Podmínky a kontext konzumace

Yeh zdůraznila, že přínosy vysokosádrových sýrů byly nejvýraznější tehdy, když náhrada méně kvalitních potravin, například zpracovaného nebo vysokoproteinového červeného masa, těmito sýry probíhala. Podle ní samotné sýr s vysokým obsahem tuku není nutně neurologicky chráněný, spíše jde o méně škodlivou volbu než červené nebo zpracované maso.

Specifické výsledky a jejich význam

Studie, publikovaná ve středu v časopise Neurology, ukázala, že lidé, kteří denně jedli minimálně 50 gramů (zhruba 2 unce) sytého sýru, měli o 13 % nižší pravděpodobnost vzniku demence než ti, kteří jedli méně než 15 gramů. Stejně tak osoby, které konzumovaly alespoň 20 gramů (0,7 unce) smetany denně, měly o 16 % nižší riziko rozvoje demence oproti těm, kdo ji nejedli vůbec. Tento množství odpovídá přibližně 1,4 polévkovým lžícím tuhé smetany na šlehání.

Praktické interpretace a skeptické názory

Autorka studie Emily Sonestedt upozornila, že tyto výsledky nevytvářejí důkaz, že sýr přímo zabraňuje demenci, ale spíše zpochybňují předpoklad, že všechna mléčná jídla s vysokým obsahem tuku jsou škodlivá pro mozek. Někteří zastánci hnutí Make America Healthy Again (MAHA) by mohli vidět ve výsledcích potvrzení svého přesvědčení, že nasycené tuky jsou zdravé. Upozornila však, že studie nenalezla žádný přínos pro mozek z konzumace másla, mléka či kvašených mlék, například kefíru, podmáslí nebo jogurtu, ani z nízkotučných mléčných výrobků.

Vědecké názory a další faktory

Podle Dr. Davida Katta, specialisty na preventivní medicínu, mají lidé, kteří konzumují méně tuků v mléčných výrobcích, často horší celkové zdraví, například vyšší výskyt cukrovky nebo srdečních chorob, což může zvyšovat riziko demence. Případně je možné, že snaha o snížení tuku byla reakcí lidí s obavami o své zdraví, kteří již věděli, že mají vyšší riziko zdravotních problémů.

Role omega-3 mastných kyselin a vliv stravy

Podle neurologa Richearda Isaacsona je důležité zmínit, že kráva v Švédsku je více krmena trávou než v USA, což ovlivňuje obsah omega-3 mastných kyselin v mléce, smetaně a sýrech. Omega-3 jsou podle něj obecně prospěšné pro mozek, zejména u jedinců s genetickou variantou APOE4, která zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. Studie však nalezla opačné výsledky, neboť osoby bez této genetické mutace měly vyšší ochranu.

Obecná platnost a možnosti dalšího výzkumu

Sonestedt upozornila, že výsledky nemusí být plně aplikovatelné na jiné země, například USA. V jihovýchodní Americe je častější konzumace zpracovaných sýrů nebo sýra v rychlém občerstvení, zatímco v Švédsku převažují tvrdé, fermentované sýry. Pro závěry je proto třeba získat data z více zemí a různých populací, než lze učinit definitivní závěry.