Výhrady vůči vojenským akcím v Venezuelě
Papež František vy
Výzva k vyhýbání se vojenským zásahům v Venezuele
Papež František se vyslovil k situaci ve Venezuele, přičemž zdůraznil, že by bylo vhodnější hledat cestu prostřednictvím dialogu nebo ekonomického tlaku, místo vojenské intervence. Na palubě letadla při návratu z Bejrútu do Říma řekl, že existuje možnost, že by mohlo dojít k nějaké aktivitě, dokonce invazi na venezuelskou půdu. Dodal, že je přesvědčen, že je lepší hledat způsoby, jak řešit konflikt prostřednictvím komunikace nebo ekonomických opatření, pokud USA mají takové záměry.
Napětí mezi USA a Venezuelou
Současná situace je poznamenána zvýšenými napětím mezi Spojenými státy a Venezuelou. Papež poznamenal, že představitelé venezuelské církve usilují o uklidnění situace a změnu tónu v komunikaci. Uvedl, že prezident Donald Trump a venezuelský prezident Nicolás Maduro již spolu hovořili po telefonu, přičemž poznamenal, že se názory v USA mohou měnit, a proto je třeba sledovat vývoj událostí.
Výzva k míru a porozumění v Evropě a Severní Americe
V průběhu tiskové konference během letu papež rovněž apeloval na Evropu a Severní Ameriku, aby byly méně obavy z různých skupin migrantů. Zmínil, že strach mnohdy vychází od lidí, kteří odmítají imigraci a snaží se zabránit příchodu lidí z jiných zemí, náboženství či ras. Zdůraznil, že vztahy mezi muslimy a křesťany jsou možné a příklad toho vidí v Libanonu, který podle něj vyučuje přátelství mezi těmito skupinami.
Upozornění na důležitost dialogu mezi různými náboženstvími
Papež řekl, že jeho návštěva Turecka a Libanonu poukázala na možnost dialogu a přátelství mezi muslimy a křesťany. Libanon je podle něj příkladem, kde se učí společnému soužití, a toto poselství je třeba vyslechnout i v Evropě a Severní Americe. Podle jeho názoru by měla Evropa být méně obavná a více usilovat o otevřený dialog a vzájemný respekt.
Reakce na americká opatření a postoje
Papež mimo jiné zmínil, že se jeho názory na migraci a otázku uprchlíků vyvíjely, a uvedl, že jeho návštěva Libanonu a Turecka potvrdila možnost spolupráce napříč náboženstvími. Odpověděl také na otázky ohledně amerických politik a zmínil, že v souvislosti s Trumpovou výzvou k zákazu imigrace z „třetího světa“ je důležité vidět širší souvislosti a potřebu dialogu.
Výběr papeže a jeho první vyjádření
V květnu 2025 byl zvolen kardinál Robert Prevost, první Američan v čele katolické církve za posledních dva tisíce let. Papež František se od svého nástupu zaměřil na nižší profil a formální styl, což vyvolalo otázky ohledně jeho přístupu k hlavním výzvám církve. Během cesty do Turecka zmiňoval mimo jiné své osobní pocity při volbě i svůj zájem o návštěvu Alžírska, inspirovanou dědictvím svatého Augustina.
Osobní pohled na papežskou službu
František přiznal, že před dvěma lety uvažoval o odstoupení z funkce, kdy se mu zdála situace neudržitelná. Řekl, že se tehdy modlil a svěřil se do Boží péče. Rovněž naznačil, že chce pokračovat v setkáních s různými náboženskými skupinami, například v Alžírsku, kde chce podpořit dialog mezi křesťany a muslimy.
Vztah k médiím a osobní kontemplace
V průběhu návštěvy turecké církve hovořil také o své osobnosti a o knize „Praktika Boží přítomnosti“, kterou napsal řeholník bratranec Lawrence z 17. století. Podotkl, že tento autor popisuje někoho, kdo se jednoduše zasvěcuje Bohu a nechává Ho vést. Tuto spiritualitu považuje za klíčovou pro své životní směřování a pro práci v době terrorismu v Peru.
Tradice a moderní komunikace
Po nástupu do funkce papeže pokračuje František v tradici, kterou založili jeho předchůdci, například papež František, který často podával významné prohlášení během svých letových konferencí. Papež František také během své cesty jednání s médii umožnil, čímž potvrzuje důležitost otevřeného dialogu na veřejnosti.
