Uvolnění vězňů a diplomatické utužování vztahů
Běloruské úřady ve sobotu propustily nositele Nobelovy ceny za mír Aleše Bialiatského a klíčovou opoziční vůdkyni Márii Kolesnikovou z vězení, což potvrdil zástupce lidských práv agentuře The Associated Press. Tento krok přichází v době, kdy autoritářský prezident Alexandr Lukašenko usiluje o zlepšení vztahů se Spojenými státy.
Podle agentury Belta prezident Lukašenko, výměnou za zmírnění sankcí, udělil milost 123 vězňům. Deník rovněž informoval, že USA v sobotu oznámily zrušení sankcí na sektoru potaše v zemi.
Minsk, který je blízkým spojencem Ruska, opakovaně čelí izolaci a sankcím ze strany Západu kvůli potlačování lidských práv a umožnění Rusku využití jeho území při invazi na Ukrajinu v roce 2022. Od července 2024 již Bělorusko propustilo stovky politických vězňů.
Diplomatická jednání a zmírnění sankcí
John Coale, zvláštní vyslanec USA pro Bělorusko, oznámil zrušení sankcí na sektoru potaše po schůzce s Lukašenkem v Minsku, která probíhala v pátek a sobotu. Podle jeho slov byly jednání „velmi produktivní“ a cílem je normalizace vztahů mezi Washingtonem a Minskem.
„Odpouštíme sankce, uvolňujeme vězně. Stále spolu komunikujeme,“ uvedl Coale v rozhovoru s novináři, jak informovala státní agentura Belta. Připustil, že vztahy se posunuly od „malých kroků k jistější“ v důsledku intenzivnějšího dialogu.
Význam uvolnění vězňů
V sobotu byli podle Pavla Sabelky, zástupce organizace Viasna, propuštěni Aleš Bialiatski a Márija Kolesniková. Bialiatski, laureát Nobelovy ceny z roku 2022, získal ocenění zatčený a ve vězení před soudem. Během trestu byl odsouzený za pašování a financování akcí porušujících veřejný pořádek — obvinění, která jsou široce považována za motivovaná politicky.
Ředitel Viasny, Bialiatski, byl považován za zvlášť nebezpečného kvůli tvrzeným „extremistickým tendencím“. Jeho vězeňská kritika uvádí, že se nachází v koloni v Gorkách, známé pro těžké podmínky a násilí. Podle jeho manželky se jeho zdravotní stav zhoršuje a trpí několika chronickými nemocemi.
Organizace OSN ve svém prohlášení vyzvala běloruské úřady ke propuštění Bialiatského.
Role Kolesnikové v protestním hnutí
Márija Kolesniková je klíčovou postavou masových protestů v Bělorusku v roce 2020 a blízkou spojenkyní exilové vůdkyně Sviatlany Cichanouské. Proslavila se svým krátkým sestřihem a gestem tváří v srdce. Po pokusu o deportaci v září 2020 u hranic s Ukrajinou několikrát uprchla z bezpečnostních složek, strhla pas a vrátila se zpět do Běloruska.
Ve věku 43 let byla odsouzená v roce 2021 za údajných spiknutí s cílem převzít moc na 11 let vězení. Onemocněla vážně v žaláři a podstoupila operaci.
Dohoda a širší kontext
Uvolnění politických vězňů je součástí širší dohody mezi USA a Běloruskem. Při nejnovějších jednáních, v září 2025, Washington oznámil zmírnění sankcí, zatímco Minsk propustil přes 50 politických vězňů do Litvy. Od července 2024 uvolnila Bělorusko určitý počet politických vězňů, což je často vnímáno jako snaha o zlepšení vztahu se Západem.
Sviatlana Cichanouská podotkla, že Lukašenko si uvědomuje dopad sankcí, a proto je chce zmírnit, avšak zároveň upozornila, že jeho politika potlačování pokračuje a podporuje ruskou válku na Ukrajině. Zdůraznila také, že sankce Evropské unie jsou pro Minsk bolestivější než americké, přičemž jejich uvolnění by mělo vést ke systémovým změnám a ukončení války na Ukrajině.
Jednání také zahrnovala téma Venezuely a ruské invaze na Ukrajinu. Coale sdělil novinářům, že Lukašenko poskytl „dobré rady“ ohledně řešení konfliktu na Ukrajině a zdůraznil dlouhodobé vztahy s Vladimirem Putinem, které umožňují diskusi o těchto otázkách.
