Uvolnění napětí na Ukrajině: plány na volby, mírové návrhy a mezinárodní reakce

Uvolnění napětí na Ukrajině: plány na volby, mírové návrhy a mezinárodní reakce
Spread the love

Ukrajina je připravena na volby během příštích 60 až 90 dnů

Prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že Ukrajina je schopna uspořádat parlamentní nebo prezidentské volby v horizontu dvou až tří měsíců, pokud její spojenci dokážou zajistit bezpečnost pro hlasování. Tato prohlášení zazněla v úterý, krátce po kritice ze strany jeho amerického protějšku Donalda Trumpa.

„Jsem připraven na volby,“ řekl Zelensky novinářům ve svém letadle při odjezdu z Itálie, kde se setkal s italským premiérem a papežem Lvem. Dodal, že žádá Spojené státy americké, aby společně s evropskými partnery zajistili bezpečnost celého procesu.

Jeho komentáře přicházejí krátce poté, co v rozhovoru pro magazín Politico Trump vyslovil názor, že ukrajinské vedení zneužívá válku jako záminku „nepořádat volby“, a označil dobu pro hlasování za naléhavou.

„Mluví o demokracii, ale postupně se dostává do bodu, kdy to už není demokracie,“ uvedl Trump. Zelensky však jeho tvrzení odmítl a zdůraznil, že hlavní starostí je bezpečnost.

„Jak to může být možné při raketových útocích na naše vojsko? Otázkou je, jak by měli volit?“ podotkl. Zároveň požádal ukrajinské zákonodárce o přípravu legislativních návrhů, které by umožnily uspořádání voleb za stavu zákonné nouze.

Upozornil však, že tento problém je „pro ukrajinský lid, nikoliv pro občany jiných zemí.“ 

Nový návrh na ukončení války

Vývoj v této otázce následoval po několika dnech jednání Ukrajiny s jejímí spojenci, jejichž cílem je ukončit téměř čtyřletou válku.

Po schůzce s evropskými představiteli tento týden Zelensky uvedl, že očekává předání aktualizovaného mírového návrhu Spojeným státům již ve středu.

„Dnes a zítra na tom pracujeme. Myslím, že ho předáme zítra,“ řekl v úterý. Ranní část dne pak věnoval informaci, že Ukrajina a její spojenci z Evropy jsou téměř připraveni zaslat „zdokonalovaný“ mírový plán na adresu USA po diskuzích v Londýně s vedoucími představiteli Velké Británie, Francie a Německa.

V rozhovoru pro Politico Trump obvinil Zelenského z toho, že nečetl nejnovější návrh USA. Po dotazu na toto obvinění Zelensky sdělil novinářům, že má k dispozici více verzí plánu a že ukrajinský tým stále pracuje na jeho úpravách. Zdůraznil, že je klíčové, aby se na úrovni vedení uskutečnila setkání „v nadcházejících týdnech, příštím týdnu nebo za týden“, jejímž cílem je projednat konkrétní kroky.

Mezi USA a Evropou jsou nyní v diskuzích tři různé dokumenty: jeden je rámec pro mír v rozsahu 20 bodů, druhý se týká záruk bezpečnosti a třetí se zaměřuje na obnovu Ukrajiny.

Dokumenty a jejich význam

  • První dokument obsahuje rozvojový rámec obsahující 20 bodů, které se postupně upravují.
  • Druhý se věnuje zárukám bezpečnosti, na jehož znění Zelensky intenzivně pracuje s vojenským personálem a americkými partnery.
  • Třetí dokument se orientuje na oblasti obnovy Ukrajiny, přičemž prezident zdůraznil, že práce v této rovině by měla začít po ukončení bojů nebo dosažení příměří.

Význam aliance a její zachování

Zatímco Zelensky pokračuje v setkáních s evropskými spojenci, Trumpova stále více konfrontační rétorika vůči Evropě vyvolává otázky ohledně role tohoto regionu v mírovém procesu pro Ukrajinu.

V úterý papež Lev vyjádřil znepokojení nad Trumpovým současným plánem míru na Ukrajině, který by údajně oslaboval alianci mezi USA a Evropou.

Řekl, že tento plán představuje „velkou změnu ve vztahu, který byli Evropané a USA dlouhodobě spojeni“. Podle něj Trumpovy poznámky v posledních dnech ukazují snahu „rozbít to, co by mělo být velmi důležitou aliancí dnes i v budoucnosti.“

Papež rovněž poznamenal, že Evropa musí být součástí bezpečnostních záruk, protože konflikt se odehrává právě na evropském území. 

Nedostatečná síla na obnovení Krymu

Zelensky také otevřeně uznal, že Ukrajina dnes nemá dostatečnou sílu na získání Krymu zpět, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014.

„Upřímně řečeno, dnes nemáme dostatek sil, potřebné podpory ani možnosti toho dosáhnout,“ řekl po otázce, zda během prvního setkání s Putinem v roce 2019 v Paříži sdělil, že chce Krym zpět a vstoupit do NATO.

První setkání Zelenského s Putinem od jeho nástupu do funkce se uskutečnilo s cílem ukončit konflikt v donbasu, což bylo necelé dva roky před ruskou invazí v únoru 2022. Trump odkazoval na tento rozhovor ve svém interview pro Politico.

„Možná jsem to řekl při prvním setkání. A myslím, že jsem měl pravdu,“ vzpomínal Zelensky. Dodal však, že nyní Ukrajina nedisponuje silami na získání Krymu zpět.

Do tohoto článku přispěli Christopher Lamb a Kit Maher z CNN.