Na minulý týden jsem v tramvaji odposlouchával (jasně, není to hezké) rozhovor dvou kamarádek. Jedna z nich si zoufala, že její muž ji prostě nikdy neposlouchá — a že má pocit, že mluví do zdi. Možná to znáte taky. říkala jsem si: je to fakt všude stejné? A co s tím vlastně můžeme dělat?
Když povídáte a na druhé straně je… ticho
„Neslyšíš mě vůbec?“ — takovou větu v páru aspoň jednou za měsíc použije snad každý druhý člověk. My všichni občas sklouzneme do klasické „chyby“: předáváme svá sdělení způsobem, který prostě nefunguje. Nevím jestli je to tím, že jsme ve stresu — nebo je to ta naše narodní povaha? Každopádně, podle výzkumu Masarykovy univerzity více než 60 % respondentů v ČR pravidelně zažívá v páru pocit, že druhý neposlouchá.
Možná to vypadá jako banalita. Ale komunikace je základ — a bez ní se vztah dřív nebo později začně rozsypávat. (Moje kolegyně tvrdí, že se partner doma často radši schová do koupelny, než aby poslouchal dlouhé vyprávění o práci. No, možná to dobře znáte…)
Chyba č. 1: Mluvíme – ale neposloucháme zpátky
Vyprávíme o svých pocitech, potřebujeme, aby někdo jednoduše naslouchal, ale často si nevšimneme, že druhý je hlavou úplně jinde. A ještě je tu jeden moment — když druhým neumožníme taky říct, co chtějí oni. V našem chatu mezi známými jsme nedávno řešili, že spousta partnerství selže prostě proto, že každý si jede svoje monology místo opravdového rozhovoru.
Co ještě zabíjí chuť poslouchat
- Mluvíme ve špatnou chvíli. (Večer, když jsou všichni vyčerpaní? Nebo během fotbalu na ČT Sport? Ani já bych se neposlouchal…)
- Spíš kážeme, než diskutujeme. Místo „Mám strach, že…“ často vyjede: „Ty nikdy neuděláš…“. Upřímně — to by naštvalo i sochu sv. Václava…
- Zapomínáme na dotazy. Komunikace není jednosměrná tramvaj z Hloubětína na Jiřího z Poděbrad. Když se neptáme, nemůžeme slyšet odpověď.
Praktické tipy, které můžete vyzkoušet už dnes
Některé z nich jsem testovala sama, některé mi rady dala máma (a i když někdy přehání, tohle jí fakt šlo).
- Domluvte si čas na povídání. Třeba pravidelně v úterý večer. Zní to nudně? Ale fakt to funguje. Můj kamarád z Brna tvrdí, že bez plánování by se s partnerkou nikdy nedomluvili ani na úklidu, natož na vážných tématech.
- Nechte telefon v jiné místnosti. Zažil to snad každý: někdo mluví, druhý scrolluje Instagram. Nezlobte se, ale to není respekt (i když já někdy taky nemám sílu být offline…).
- Ujistěte se, že jste oba připraveni mluvit. Pokud partner právě řeší pracovní mail, opravdu neuslyší, co mu vyčítáte z minulého týdne.
- Ptejte se. Jednoduché „Jak to myslíš?“ často otevře upřímný dialog — místo tichého dusna.
Samozřejmě, žádný tip nefunguje na 100 % — život je nevyzpytatelný. Ale i malá změna dokáže rozhýbat zamrzlé ledy. Možná vás překvapí, že partner je vlastně ochotný naslouchat, když k dialogu dostane prostor a čas.
Co s tím, když to pořád nejde?
Nechci dělat chytrou, ale někdy není chyba jen na jedné straně. Možná druhý prožívá náročné období, nebo zrovna řeší vlastní starosti. Zkuste dát vztahu trochu nadhledu a nevzdat to při prvním neúspěchu. A pokud se problém opakuje — možná pomůže rodinná poradna, nebo aspoň večerní procházka (v Praze kolem Vltavy, v Ostravě třeba v Komenského sadech).
vlastně, komunikace je proces — ne vždy ideální, někdy dost unavený.. Ale když se obě strany snaží aspoň trochu, často to začne fungovat novým způsobem. No vy tomu třeba dáte šanci a uvidíte sami.
Co funguje ve vašem vztahu?
Máte vlastní tip, který vám v komunikaci s partnerem opravdu změnil život? nebo se spíš plácáte v kolečku výčitek a ticha? Napište svůj názor do komentářů nebo sdílejte článek s někým, kdo by ho možná taky potřeboval přečíst.
V každém případě — cesta k lepší komunikaci je pořád otevřená. Všechno nemusí být dokonalé. v podstatě, i malé změny mají smysl. Vlastně… jak to máte vy?
