Situace na hranicích a narušování vzdušného prostoru
Běloruské průniky do vzdušného prostoru Litvy jsou vnímány jako „hybridní útok“ režimu Alexandra Lukašenka. Tuto interpretaci vyslovila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během pondělního prohlášení, přičemž zároveň byla svolána běloruská diplomatická představitelka v Bruselu. Situace na hranicích se zhoršuje, a to především kvůli narůstajícím nelegálním letům balónů, které migrují do litevského vzdušného prostoru.
Reakce a opatření na letištích
Po konzultaci s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou oznámila von der Leyen, že v okolí Vilniuského letiště byly během víkendu zavedeny dočasné omezení vzdušného prostoru, konkrétně kvůli „signálům navigačního zařízení, které jsou charakteristické pro balóny pohybující se směrem k letišti“.
Na letišti ve Vilniusu byly v posledních měsících opakovaně zaznamenány průlety dronů, kvůli nimž bylo letiště alespoň desetkrát dočasně uzavřeno od začátku října. Tato omezení však byla v pondělí zrušena, uvedl v prohlášení provozovatel letiště.
Politické reakce a eskalace napětí
Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys upozornil, že Bělorusko „záměrně cíleně zaměřovalo“ litevské letiště, čímž donutilo litevské úřady několikrát minulý týden zavést dočasná omezení. Podle jeho slov bylo omezeními ovlivněno přes 7400 cestujících a 50 letů, přičemž 31 letů bylo zrušeno, 10 přesměrováno a devět bylo zpožděno.
CNN kontaktovala MAA Běloruska kvůli komentáři ke situaci.
V říjnu došlo k propustění desítek malých horkovzdušných balonů do litevského vzdušného prostoru, některé z nich přitom převážely pašované cigarety. Přitom nebylo zcela jasné, odkud tyto balony letěly.
Na konci října Litevská republika uzavřela svůj hranice s Běloruskem po opakovaných porušeních vzdušného prostoru. Tento krok kritizovalo Bělorusko, které tvrdilo, že je porušována práva občanů a principy svobody pohybu.
Mezinárodní reakce a diplomatická opatření
V pondělí byla zemím EU svolána běloruská velvyslankyně v rámci diplomatické reakce na „hybridní akce“ z území Běloruska. Podle Anitty Hipper, mluvčí Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, měla tato opatření označení za „hrozbu pro EU“.
Von der Leyen označila situaci za „naprosto nepřijatelný hybridní útok“ a uvedla, že jsou připravena přijmout další sankční opatření.
Vývoj situace a společná obrana NATO
V posledních měsících byla zaznamenána zvýšená aktivita dronů a letadel v prostoru NATO, což pohnulo členské státy ke zvýšení obranné přítomnosti ve východní Evropě. Část ruských dronů pronikla do Polska z ukrajinského území, což vyvolalo letecké reakce NATO.
Ruské autority odmítly, že by záměrně směřovaly drony do cizích zemí. V podobném duchu se vyjádřila i NATO ohledně hlášených přeletů ruských bojových letadel nad územím aliance, například v Estonsku či Rumunsku. Rumunsko rovněž kritizovalo „neodpovědné ruské kroky“ po hlášeném narušení svého vzdušného prostoru ruským dronem.
Estonské premiérka Inga Ruginienė tvrdí, že armáda republiky je připravena přijmout všechny potřebné kroky k sestřelení balónů z Běloruska, pokud to bude nutné.
Na závěr je třeba uvést, že situace pokračuje ve stupňování napětí mezi zeměmi NATO, EU a Ruskem, přičemž všechny strany sledují vývoj s vysokou pozorností.
