Festival a společenská podívaná s queer signály
Na velkém plátně na pole uprostřed severní Anglie zaznívá zpěv, když někdo v kostýmu Marge Simpsonové, s obřím modrým účesem a limetkově zelenými šaty, zpívá hit „Hot to Go!“ od popové ikony Chappell Roan. V tomto prostoru, pod stanem, je několik lidí oblečených jako Keira Knightleyová v filmu „Bend It Like Beckham“ — snímku, který je oblíbený u queer komunity, zejména mezi lesbickými ženami.
V jiné části prostoru je řada oděvně podobných sportovním Spice – skupině Spice Girls – v teplákových soupravách a s vysokými culíky, zatímco Melanie Chisholm, známá jako Sporty Spice, sice není gay, ale má významné místo v srdcích mnoha queer žen. Na baru visí karabiny a nad hlavami jsou vyvěšeny Pride vlajky. Po celém prostoru jsou patrné různé symboly queer identity.
Ball Together Now: zahrnující fotbalové události
Toto je festival Ball Together Now, začleněná událost zaměřená na women’s soccer a LGBTQ+ komunitu, založená v roce 2022. Od té doby se konaly tři úspěšné akce v letech 2023, 2024 a 2025. Neprofesionální týmy z celé Velké Británie, a někdy i ze vzdálenějších míst, se setkávají v Manchesteru, hrají fotbal přes den a večer oslavují a baví se.
Na výstroji řady týmů jsou vidět duhové motivy nebo názvy žen, které reprezentují anglický národní tým žen (Lionesses). Je zřejmé, že akce má jasný queer charakter, odrážející důležitost ženského fotbalu pro LGBTQ+ komunitu.
Ženský fotbal je často vnímán jako bezpečný prostor pro queer osoby, a festival Ball Together Now je toho příkladem. Lois Kay, jedna z organizátorek, řekla CNN Sports: „Nikdy jsem neviděla tolik lesbiček pohromadě v jednom stanu. Náš prostor je pro všechny, kdo se v něm cítí dobře. Základním cílem BTN (Ball Together Now) je zajistit, aby začlenění bylo vždy na prvním místě. Chceme vytvářet prostředí, které konkrétně podporuje trans a nebinární hráče.“
Sympatia k „krásné hře“ a její queer rozměr
Na festivalu proběhl i „Slepý rande“ pro LGBTQ+ fotbalisty hledající lásku, které bylo přijato s nadšeným aplausem a smíchem. Mezi hráči byli jak zájemci, tak favoriti, a celá akce byla důkazem, že sport může sloužit i jako místo k navazování vztahů.
Fotbal nejen přitahuje queer publikum ke sledování a hraní, ale i samotné fanoušky a hráče. Na stadionech je běžné vidět duhové šály, a v hledišti bývají páry, které si navzájem projevují náklonnost. Emily Calder, fanoušek Arsenalu, řekla CNN Sports, že zápasy žen v Arsenalu jsou místem, kde najdete tolik lesbických a queer žen, jako na Pride. Calder navštívila EUROPY 2025 s přítelkyní, kterou podporovala, a vítězně se vrátila zase s titulem.
Calder v dětství tátovi pokládala otázku, zda jsou „holky vůbec povoleny hrát“ za klubem. Postupem času se však začala cítit méně vítána na mužských zápasech a postupně se od sportu vzdálila. S nástupem FIFA ženského MS v roce 2023 se však její láska k fotbalu opět rozhořela. Nyní pravidelně sleduje klíčové hráče národního týmu Anglie, kteří často hráli za Arsenal, například kapitánku Leah Williamson nebo Beth Mead.
Calder tvrdí, že atmosféra ženských zápasů je více příznivá k queer ženám než mužské zápasy, které často dominují machismo a homofobie. Říká, že je tam mnohem více otevřených gay hráček a že v zápasech mužů jsou takové příklady vzácnější.
Otevřenost a přijímání ve světě ženského sportu
Zatímco v ženském fotbale je mnoho hráček otevřeně gay, v nejvyšších mužských ligách, jako je Premier League nebo pozorovatelná US Women’s National Team, je počet veřejně otevřených queer sportovců stále nízký. Josh Cavallo, australský gay hráč, který se v roce 2021 veřejně přiznal, uvedl, že „být gay v mužském fotbale je velmi toxické prostředí“, a dostává denně výhrůžky smrtí.
Homofobní incidenty v mužském sportu nejsou výjimkou, například v Evropě i USA. V červnu bylo v Ligue 1 uděleno tresty hráčům za zakrytí anti-homofobického odznaku na jejich dresech. V zápase USA s Mexikem v roce 2023 musel být zápas předčasně ukončen kvůli homofobnímu skandování.
Naopak, některé z nejznámějších hráček jsou otevřeně queer. Christen Press a Tobin Heath jsou manželky a hrály za USWNT. Vivianne Miedema a Beth Mead, bývalé spoluhráčky z Arsenalu, jsou v partnerském vztahu a dokonce si dělaly srandu z toho, že se budou muset postavit jako soupeřky za Holandsko a Anglii na EUROPY 2025.
Podle PinkNews bylo na turnaji EUROPY 2025 přes 78 otevřených hráček. Celkově bylo na turnaji 368 hráček, přičemž přes 20 % bylo otevřených. Podle průzkumu Ipsos z roku 2023 se v průměru 3 % populace identifikuje jako lesbické nebo gay, což je výrazně více než běžná míra LGBTQ+ v populaci, která je kolem 9 %.
Výskyt slavních hráček v partnerských vztazích je běžný a přitahuje zájem LGBTQ+ osobností, které jsou dříve nezajímaly sport. Calder poznamenala, že mnoho queer přátel přišlo na zápasy ženského fotbalu, i když do té doby o sport neměly zájem, protože se staly vlastně queer setkáními.
Transformující a revoluční charakter ženského fotbalu
V historii byl ženský fotbal dlouhou dobu omezen a v některých zemích úplně zakázán. Anglické ženské týmy nesměly hrát na stadionech Football League po 50 let, Kanada zakázala ženský fotbal od roku 1922, a v Španělsku během diktatury Franga byly ženy zakázáno hrát. To vše odráží odhodlání tohoto sportu být místem odporu vůči konvenčním společenským normám.
Ženský fotbal byl dlouho na okraji dominantní kultury a čeká na spravedlivé finanční ohodnocení nebo boj s agresí. Ačkoliv se počet diváků zvyšuje a popularita roste, přesto je na prvním místě místo pro queer komunitu, která tento sport využívá jako prostor k vyjádření a komunitní síle.
