Věděli jste, že i na první pohled obyčejný nákup může odhalit podstatné společenské rozdíly mezi námi a Němci? Mě to kdysi zaskočilo. Ještě před pár měsíci jsem stála v berlínském supermarketu a sledovala, jak lidé vytahují karty, zatímco doma v Česku věčně šustíme bankovkami. Proč je pro Němce samozřejmá platba kartou, zatímco my si peníze rádi osaháme? Hned několik vrstev za tím stojí — od důvěry v banky až po historii, která nám zůstala v rukách…
Geny nedůvěry: proč Češi stále milují hotovost
Možná jste to zažili sami: jste na trhu v Brně, v ruce rohlík a u stánku nápis „Pouze hotově“. V Praze je to trochu lepší, přece jen turisti něco změní, ale na menších městech bez kapsy plné mincí a pár stokorun jako byste nebyli. Proč? Kolega z práce tvrdí, že „na kartu prostě nevěří“. Nedávno v našem chatu padlo, že „hotovost je svoboda“. Trochu chápu.
Důvodů je víc:
- Pořád v nás šrotuje vzpomínka na minulý režim a pád bank (komu by se chtělo riskovat?)
- Strach z „big brothera“ — jsme prostě opatrní, když někdo sleduje každou transakci
- Hotovost je konkrétní — v ruce. Platíte – vidíte, kolik vám zbylo. Kartou? To je takové… abstraktní
Němci: důvěra, rychlost a… pohodlí
Na druhé straně hranic — a fakt to není jen Berlín — prostě všichni pípají kartou. I na vesnici. Můj kamarád Martin z Drážďan říkal, že s hotovostí prakticky nepočítá. V supermarketech, v bistru, dokonce i na menších festivalech. Jak to?
- Německo historicky dává větší důraz na bezpečnost a jednoduchost
- Bankovní systém je tam stabilnější a Němci mu jednoduše věří
- Pohodlí — nemuset hledat drobné a neřešit, jestli je bankomat daleko
Na minulý týden si vzpomenu — v Lipsku v pekárně: „Karte, bitte?“ a už jsem jen přiložila. Bylo to… až podezřele hladké. Možná i proto platí kartou dokonce 80 % běžných nákupů, zatímco u nás balancujeme někde kolem 30–40 %.
Má to vliv na ekonomiku? Docela zajímavě
Není to jen zvyk. Podle ČNB se u nás každoročně oběhne v hotovosti víc peněz, než by Němci kdy čekali. Naše „šedá ekonomika“ z toho těží. Soused říkal, že známý podnikatel radši platí dělníkům na ruku — do účetnictví neprojede všechno. Hotovost anonymizuje a dává víc prostoru pro „malé šedé radosti“.
V Německu úřady chtějí hotovost přímo omezit — navrhují limity pro vysoké platby, víc sledují toky v bankách. U nás to zatím působí spíš jako sci-fi.
Bude se něco měnit? Možná… ale pomalu
Poslední rok digitální platby pomalu dobývají i naše menší obchůdky. Tři měsíce zpět jsem byl v hospodě v Břeclavi a překvapivě platil kartou – hospodský se tvářil, že je v tom naprosto doma. Ale, jak říká máma, „radši vždycky měj stovku v kapse, kartou nezaplatíš všude“. No, je to pravda.
Mladší generace už ale kartám a mobilům věří mnohem víc. Na to, že žijeme v srdci Evropy, je náš vztah k penězům fakt pořád dost „analogový“. Otázka je, jak dlouho ještě…
Co zkusit příště? Náš malý experiment
Až půjdete příště na nákup, zkuste si dát limit hotovosti — a zbytek vyřešte kartou nebo mobilem. Nebo naopak: na týden noste jen hotovost. Sledujte rozdíl v pocitu, utrácení a kontrole nad penězi. Někteří z vás v tom možná uvidí zvyk, jiní změnu k lepšímu. Těžko říct, která cesta vede k většímu klidu—možná to je i trochu otázka osobnosti.
Máte podobnou zkušenost z ciziny, nebo tip, jak se k platbám stavět chytřeji? napište do komentářů. Zajímá mě, jestli jsem v tom s tou hotovostí moc staromódní, nebo naopak… nu, vy víte.
