Stalo se vám někdy, že v hádce s partnerem pronesete větu, která letí jako bumerang zpátky — a ještě týdny nedáte dohromady, co přesně jste tím mysleli? Nedávná studie ukazuje, že většina Čechů hádky spíš rozhádává, než hasí, právě proto, že neumíme dát pauzu. Vlastně, minulý týden mi kolegyně v práci vyprávěla o diskusi s manželem, která skončila dvěma dny mlčení. A hádejte co? Právě těch 48 hodin bez slov jejich vztah zachránilo.
Proč během konfliktu raději mlčet?
Může to znít divně — zejména v době, kdy se na nás z každého podcastu valí heslo „mluvte o svých citech“. Jenže když vám realita kručí v břiše a partner položí další „nevinnou“ otázku, většinou vyletíte jako papiňák. V tomhle stavu často neřeknete pravdu, ale co napadne první: „Ty nikdy neposloucháš“, „zase jsi nechal ponožky na gauči“…
- Když jste rozčilení, aktivuje se nejstarší část mozku — emoce vítězí nad rozumem.
- Stačí minuta, a mluví z vás spíš únava než logika.
- Slova, která vyslovíte v afektu, zanechávají stopy — někdy trvalé.
Osobně už jsem několikrát litoval vět, co jsem řekl v hádce doma v Karlíně. Města tiché domácnosti ještě nikdo nepostavil, ale někdy je to tam… až moc tiché.
Jak konkrétně pauza zachraňuje vztahy?
Podle psycholožky Hany Konečné (ano, ta z Ostravy, co byla nedávno v DVTV) je „pauza během hádky jeden z nejrychlejších a nejlevnějších způsobů, jak ochránit vztah před zbytečnou erupcí“. Těch pár minut, kdy mlčíte a radši jdete na procházku po náplavce — nebo zalezete na pivo do místní hospody — často bohatě stačí. A fakt stačí říct větu typu: „Potřebuju chvilku pro sebe.“ Dokonce i moje máma tvrdí, že „mlčeti zlato“ platí v manželství dvojnásob.
[IMAGE2]Czech family emotional pause relationship argument[/IMAGE2>
Ale pozor — pauza není tiché trucování. Nejde o to partnera potrestat mlčením, ale opravdu si dát čas na zklidnění. Jinak to celý efekt úplně ruší. Ověřeno na vlastní (nejen) manželské kůži.
Praktické tipy, jak pauzu aplikovat
- V první minutě, kdy cítíte, že „to na vás jde“, navrhněte 10 minut přestávku.
- Zkuste odejít na jiné místo — ideálně tam, kde vás nebude nikdo rušit (třeba balkon nebo park za rohem).
- Napište si na papír první myšlenky — to pomáhá utřídit myšlenky dřív, než vyletí z pusy.
- Poproste partnera, ať v tu chvíli respektuje vaše mlčení — když se vrátíte, mluvte klidně, nevracejte se ke starým křivdám.
minulý měsíc jsme to doma testovali (ne úplně dobrovolně). Výsledek? Po půlhodině jsme se oba cítili víc v klidu, hádka nemusela skončit „tiché domácností“ na týden…
Co dělat, když to nejde?
Samozřejmě jsou chvíle, kdy mlčet znamená dusit v sobě frustraci. Pokud se pauza mění v týdny beze slov a vy večer sedíte u Snídaně s Novou každý na jiné straně gauče, je čas nechat si poradit — třeba od párového terapeuta (známá ze Žižkova doporučuje web nezlobse.cz, prý fakt funguje). Ale ve většině všedních hádek dává pauza šanci situaci uklidnit. A kdo ví — možná tím zachráníte víc než nervy.
Závěrem
Příště až přijde mrzutá výměna názorů, zkuste neříct nic. Ne proto, že je to snadné, ale protože se vztahy většinou lámají na slovních zbraních, ne na mlčení. A pokud máte podobnou zkušenost — dejte mi vědět. Třeba nejsem jediný, komu to někdy vyšlo… Vlastně, kdo ví, jak to bude příště. nu, chápete.
