Reakce USA a Ukrajiny po zveřejnění mírového plánu
Po šoku a zmatku, které způsobilo uniknutí dokumentu obsahujícího 28 bodů mírové strategie, jež obsahovala některá z nejmaximalističtějších požadavků Ruska, a po víkendových vyjednáváních o jeho úpravách, zůstávají Washington a Kyjev v opatrném, avšak optimistickém tónu.
Karoline Leavitt, mluvčí Bílého domu, na platformě X (dříve Twitter) uvedla, že “existuje několik citlivých, ale ne nepřekonatelných detailů”, které je třeba vyřešit.
Naopak, hlavní ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov zhodnotil situaci slovy, že “delegace dosáhly společného porozumění klíčovým podmínkám dohody, o níž se jednalo v Ženevě”.
Celkově platí, že práce na dohodě stále probíhá a zřejmě se bude soustředit především na nejzásadnější aspekty textu. Nicméně, vyjít s dohodou mezi USA a Ukrajinou není tím vůbec největším problémem. Získat naopak Rusko, aby souhlasilo s jakýmkoli kompromisem, je momentálně téměř nemožné, zvlášť když už přes několik dní signalizuje, že odmítne jakoukoli upravenou verzi smlouvy.
Na druhé straně však Rusko nadále podporuje snahy USA v pokračování jednání.
Postoj Ruska k mírovému plánu
Vladimir Putin, prezident Ruska, v pondělí vyjádřil víru, že návrh obsahující 28 bodů, který mimo jiné žádá Ukrajinu, aby stáhla své jednotky z okupovaných území a slíbila, že nikdy nevstoupí do NATO, “může být základem pro konečné mírové urovnání”.
Tyto poznámky učinil den poté, co USA a Ukrajina provedly v Ženevě významné úpravy dokumentu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý tyto postoje rozšířil, když uvedl, že plán je “založen na porozuměních z Anchorage”, kde se v srpnu setkali prezidenti USA a Ruska. Doplnil, že Rusko zatím dokument neobdrželo, avšak pokud se “ztratí ducha a obsah porozumění z Anchorage”, situace bude výrazně odlišná.
Ruské postoje a vymezení se vůči evropským návrhům
Rusko také jednoznačně odmítá začlenění ukrajinských požadavků do mírového návrhu a signalizuje, že chce vyloučit Evropa z vyjednávacího procesu.
Yury Ušakov, poradce Kremlu, označil evropskou protinávrh za “zcela nekonstruktivní”. Lavrov ještě v úterý dále rozvíjel své stanovisko a historickou argumentací tvrdil, že evropské snahy o mediaci v rámci mírových dohod z Minsk v roce 2014 ho diskvalifikují ze současné role.
“Měli jste své šance, kluci. Nevyužili jste je, jednoduše selhali,” prohlásil Lavrov.
Americký institut pro studium války naznačil, že ruské vyjádření vůči Evropě může být pokusem odvrátit pozornost od vlastního odmítnutí dohody a zároveň využívá rozporů v rámci NATO, aby posílil své cíle.
Aktuální vojenská a ekonomická situace v Rusku a na Ukrajině
Obě strany si uvědomují, že čas na jejich straně není nekonečný. Rusko však pravděpodobně má více prostoru pro hraní času. V pondělí večer Rusko provedlo sedmý rozsáhlý útok na energetické objekty Ukrajiny za poslední dva měsíce, jak uvedla Ukrajinská monitorovací mise OSN pro lidská práva.
Evropská komise odhadla, že Ukrajina bude potřebovat přes 135 miliard eur (zhruba 156 miliard dolarů) v následujících dvou letech, pokud se konflikt ukončí příští rok. To zvýšilo tlak na ukrajické síly a prohloubilo jejich krizovou situaci v oblasti personálu.
Rusko naopak zesiluje útoky, včetně nočních údělů, kdy podle ministerstva obrany sestřelilo téměř 250 dronů ukrajinské výroby, což představuje jeden z největších útoků od začátku války.
Mezitím bylo druhé cílení na přístav Novorossijsk, který je klíčovou základnou ruské Černomořské floty a hlavním vývozním uzlem ropy, součástí rozšiřující se kampaně použití dálkových dronů proti vojenské a energetické infrastruktuře. Ruské příjmy z ropy a plynu za prvních deset měsíců roku poklesly o více než 20 % ve srovnání s loňskem.
USA navíc oficiálně uvalily nové sankce na největší ruské ropné společnosti poslední pátek, což představuje první takové opatření za druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa.
Podle Orysia Lutsevych z Chatham House je to částečně důvod, proč Rusko spoléhá na pomalé provádění této diplomatické iniciativy ze strany USA, zatímco zároveň přesvědčuje Trumpa, že se stále angažuje. “Putin hraje na čas,” napsala. “Jeho cílem je ztížit prosazení sankcí na ropa, které vstoupily v platnost 21. listopadu 2025, a oddálit schválení druhého zákona o sankcích.”
Sergej Lavrov téměř potvrdil tuto strategii i v úterý, když připustil, že Rusko není v žád rush, a dodal, že “čekali dlouho po Anchorage, mluvili s nimi a jednoduše jim připomněli, že jsou zavázáni těmto dohodám… Kdo je bude schopen odvrátit od jejich záměrů, zatím stále nevíme”.
