Historie a význam původní pošty
V blízkosti železniční tratě v Kodani, přímo u centra dánské metropole, stojí budova z červených cihel s bohatě zdobenou fasádou a měděnou kopulí, která se časem zelená. Tato historická stavba byla otevřena v roce 1912 jako Centrální poštovní budova. Její impozantní vzhled odrážel rozmach poštovních a telegrafních služeb, které propojovaly celou zemi a umožňovaly Dánům navzájem komunikovat. Přes sto let poté, co byla postavena, je dnešní budova, již přestavěná na luxusní hotel, stále výrazným prvkem v prostoru města, zatímco samotná pošta už nedoručuje dopisy.
Státní poštovní služba a její konec
Začátkem prosince 2023 se dánská státní pošta PostNord rozhodla ukončit distribuci tradičního dopisního poštovního listu. Poslední zásilka bude doručena v úterý, což symbolizuje konec 400 leté tradice doručování tištěných dopisů. Daní je tak první zemí na světě, která učinila takové rozhodnutí, protože fyzická pošta již přestává být nezbytná nebo ekonomicky životaschopná. Tento rychlý úbytek dopisů je součástí širšího globálního trendu, kdy digitalizace zásadně mění způsoby naší komunikace.
Statistiky úbytku pošty a dopad digitalizace
V roce 2024 doručila dánská pošta více než 90 % dopisů méně než v roce 2000. Například americká pošta USPS oznámila pokles objemu o 50 % od roku 2006 do roku 2024. Tento dramatický pokles souvisí s přechodem většiny běžné korespondence do online prostředí – zprávy WhatsApp, videohovory nebo sdílení memů tak postupně nahrazují tradiční dopisy. To mění nejen způsob, jak komunikujeme, ale také jazyk a způsob vyjadřování.
Proměna vnímání dopisů a jejich symbolika
Podle Dirka van Mierta, profesora na Huygensově institutu v Nizozemsku, dopisy mají stále větší význam v kontextu osobnější komunikace. Rovněž zdůrazňuje, že digitální formy znalostních sítí, které dopisy podporovaly po staletí, se nyní rozrůstají online, což zrychluje přístup k informacím, ale současně přispívá k šíření dezinformací. Vývoj od papyrusových či voskových tabulek přes papír a pergamen až po elektronická zařízení odráží proměny stylu psaní a předávání zpráv.
Odebírání veřejných schránek a změny ve způsobu doručování
Od června 2023 začalo PostNord postupně odstraňovat zhruba 1500 poštovních schránek rozmístěných po celém Dánsku. Při jejich aukcích v prosinci tři sta tisíců obyvatel Dánska vzbudilo zájem o koupi těchto schránek, za které platili od 1500 do 2000 dánských korun, v závislosti na jejich opotřebení. Namísto tradičního doručení dopisů bude nyní třeba využít kiosky v obchodních centrech, odkud je soukromá firma DAO přepravit do domácností či na mezinárodní adresy. Přestože se zrušení poštovních schránek týká běžné korespondence, zásilky a balíky zůstávají nadále v gesci PostNord, protože nákupní návyky přes internet stále rostou.
Rychlá digitalizace a její dopad na veřejný sektor
Dánsko patří mezi nejvíce digitalizované země, přičemž veřejný sektor využívá řadu online portálů, čímž minimalizuje potřebu fyzické korespondence s úřady. Andreas Brethvad, mluvčí PostNord, uvedl, že téměř každý Dán je plně digitální a fyzická korespondence již není tak důležitá. Většina komunikace dnes přichází do elektronických poštovních schránek a e-commerce převládá nad tradiční poštou.
Ohlasy a dopady na různé skupiny obyvatelstva
Přestože některé země pravděpodobně následují příklad Dánska, stále existují skupiny, které jsou na poštu závislé. Podle údajů Světové poštovní unie je téměř 2,6 miliardy lidí stále offline, a další mají omezený přístup k internetu kvůli nedostatku vhodného vybavení, slabému signálu nebo nízké digitální gramotnosti, zejména ve venkovských oblastech, u žen a chudých. Organizace na podporu starších lidí varuje, že změny mohou negativně ovlivnit například seniory, kteří jsou na fyzickou poštu závislí.
Historie a aktuální proměny psaní dopisů
Podle Van Mierta prošla dopisová komunikace různými formáty, od papyrusových nebo voskových tabulek po papír, vellum ve středověku a nyní přes elektronická zařízení. Od 17. století se studenti učili psát různé druhy dopisů – od laskavých pozdravů po diplomatické telegramy. Přestože moderní komunikace často postrádá osobní nádech, vědci k tomu vnímají určité náhrady – emodži, GIFy nebo barevné odlišení v textech a e-mailech, které mají vyjádřit emoce nebo poselství.
Povánoční nostalgie po dopisech
Na konci téže éry dopisu, která zahrnuje jeho proměnu v různé formáty, vyvstává i sentimentální vzpomínka. Jeden dánský uživatel na platformě X sdílel fotografii schránky a poznamenal: „Dále za pět let budu schopen vysvětlit pětiletému, co byla dřív poštovní schránka.“
