Víte, že váš oblíbený červený lak na nehty nebo stará žlutá váza po babičce mohou způsobit zdravotní potíže? Nedávno jsem narazil na studii, která mě fakt zarazila: některé barvy, co máme běžně doma, obsahují látky, které by v roce 2024 už do kontaktu s lidmi vůbec neměly přijít. Přitom si jich většina vůbec nevšimne — a o tom bychom měli mluvit víc.
Barvy, na které si dávat pozor
Na trhu se stále objevují produkty, které obsahují například olovo, kadmium nebo azobarviva. Jasně, malý hrneček z blešáku vás hned nezabije, ale co pravidelné používání takových věcí? Tady už to začíná být ošemetné.
Seznam „problematických“ barev a pigmentů:
- Jasně červené a oranžové (podezření na olovo a kadmium — typicky starší keramika, glazury, ale třeba i některé levné laky na nehty)
- Intenzivní žlutá (dříve kadmiové pigmenty: dětské hračky, školní potřeby z tržnic… ano, stále přes e-shopy putují!)
- Zelené a tyrkysové odstíny (historicky arzen, dnes někdy chrom – hlavně staré dekorace a práce z akrylu či tempery ze 70.–80. let)
- Polyesterové a textilní barvy levného původu (azobarviva v tričkách, povlečení, ty opravdu levné sportovní dresy z tržiště u Florence…)
Možná si myslíte, že to přece řeší normy. Ale kolega z laboratoře na fakultě mi nedávno ukazoval výsledky testů – každá třetí „noname“ pastelka z e-shopu obsahovala škodliviny nad limitem. To už mi přijde alarmující.
Co vám tyto barvy mohou způsobit
Některé pigmenty byly spojovány s chronickými potížemi – od podráždění kůže u citlivých, až po trvalé neurologické změny. Největší riziko mají děti (jejich organismus je náchylnější), těhotné ženy, ale i každý, kdo často bastlí, maluje nebo pracuje se staršími předměty.
Na minulém srazu s přáteli (většina umělecká výtvarnice, grafici) jsme řešili, že tři kámošky měly v dětství ekzémy — a když se zpětně díváme, čím měly vybavený školní penál (barevné tužky od „nějakého“ vietnamského prodejce), něco tu prostě nesedí.
[IMAGE2]children painting toxic pigment warning[/IMAGE2>
Jak se nenechat nachytat?
- Nekupujte laky, barvy, pastelky bez označení „bez obsahu těžkých kovů“ nebo „EN 71“ – to je evropská norma pro bezpečnost hraček.
- U keramických hrnků a talířů ze second-handů buďte opatrní. Podezřelé výrazné glazury radši jen na dekoraci, ne na jídlo!
- U levných textilií sledujte výrobce: jestli neznáte značku, věřte raději svému nosu — silný chemický zápach = problém. Moje babička říkala: „Když to smrdí víc než podzimní kompost, nepatří to na tělo.“
- Poznámka pro domácí kutily: Používejte rukavice a odvětrávejte! Staré barvy už nemají v paneláku místo — ani „na zimu do sklepa“.
Existují i aplikace, které vám pomůžou. Na mobilu mám třeba „Scan4Chem“, tam stačí načíst čárový kód. Ne vždy najde odpověď, ale často varuje aspoň před podezřelými výrobci.
Bezpečné alternativy a tipy navíc
Navštěvujte kamenné obchody a prodejny, kde vám poradí — osobní kontakt ještě nic nepřekonal. Pokud kupujete barvy přes internet, hledejte produkty s českým popisem a jasným původem. U přírodních pigmentů (např. české značky Kreul, Koh-i-noor) je riziko škodlivin minimální.
No a jestli váháte, co s tou starou vázičkou od tety z Chomutova, prostě ji dejte na horní poličku a nechte tam… pro památku, ne pro vodu z kohoutku.
Závěr? Zvažujte, co a odkud si domů nosíte
Na trhu je spousta krásných barviček, ale ne všechny jsou „barevně“ v pohodě. Trocha obezřetnosti se fakt vyplatí – někdy stačí přečíst etiketu (i když bývá psaná pidipísmem… kdo to má luštit, že jo?).
Máte podezřelý předmět nebo zkušenost s alergií na barvy? Napište do komentářů — zajímá mě, jak to řeší ostatní. A upřímně, na zdraví nám záleží víc, než na tom, jak zářivě modrý bude náš penál…
