Stav vyjednávání a mezinárodních postojů
V souvislosti s rostoucími obavami, že Grónsko, rozlehlá arktická oblast spravovaná Dánskem, je stále předmětem zájmu administrativy Donalda Trumpa, dánská vláda vyslovila jasné varování směřující k Bílému domu. V přenosech v národním vysílání připomněla ministryně zahraničí Metta Frederiksen, že již dříve jasně deklarovala postoje Dánska, a to především s tvrzením, že Grónsko opakovaně uvádělo, že nechce být součástí Spojených států.
Hrozba vojenského útoku a její důsledky
Vládkyně varovala před možnými důsledky, pokud by USA podnikly vojenský zásah za účelem získání kontrolu nad Grónskem. Donald Trump, prezident Spojených států, dodnes otevřeně neuvedl, že by takové akci zabránil, naopak, naznačil možné úmysly. Frederiksen uvedla, že je nutno brát hlasy prezidenta vážně, zvláště po jeho nedávných vojenských operacích v Venezueli. Spolu s tím však současně zdůraznila, že jakýkoli vojenský útok na členský stát NATO by znamenal přerušení koordinace všech aliancí a ohrožení bezpečnosti od taktu po druhé světové válce.
Strategické zájmy a mezinárodní reakce
Celý slovník obav mezi spojenci NATO je založen na skutečnosti, že konflikty o Grónsko by mohly nejen poškodit dlouhodobé partnerství s USA, ale také rozbít celou západní vojenskou spolupráci. Trump opakovaně vyslovil, že USA potřebují Grónsko z hlediska národní bezpečnosti, protože jeho strategická poloha umožňuje sledovat ruské a čínské lodě na celé arktické oblastí.
V rozhovoru s novináři na palubě letadlova Air Force One zopakoval, že „potřebujeme Grónsko“, a jeho vyjádření byla doplněna o tvrzení, že Dánsko nebude schopné tuto situaci zvládnout.
Současná situace a možné zásahy
V pozadí těchto vyjádření je i gesto Katie Miller, manželky Stephena Millera a blízké spolupracovnice prezidenta Trumpa, která na sociální síti X zveřejnila mapu Grónska přetřenou americkou vlajkou s nápisem „BRZY“. Tento krok je dalším důkazem opakovaného zájmu administračního týmu USA o extrémně strategicky důležitý arktický region a zkomplikuje již tak složitou situaci na poli mezinárodní politiky.
Kromě toho CNN v říjnu navštívila Grónsko, kde dánská armáda předvedla neslýchané vojenské síly, aby odrazila rostoucí ruské a čínské snahy v této oblasti. Přestože momentálně Moskva bojuje v Ukrajině, dánští vojenští představitelé předpovídají, že po ukončení konfliktu bude Rusko přesouvat zdroje k posílení své arktické přítomnosti.
Čína rovněž posiluje své nároky a spolupráci s ruskými plavidly, přičemž financuje arktické infrastrukturní projekty a rozvíjí strategii „polární hedvábné stezky“ pro lodní dopravu. I přesto, že prohlašuje sebe sama za „blízký arktický stát“, je její nejsevernější město Harbin přibližně stejně severní jako Benátky v Itálii.
Nicméně, během osobních setkání dánští vojenští velitelé upozorňují, že Rusko ani Čína v současnosti nepředstavují vážné vojenské hrozby pro Grónsko. Generál Søren Andersen z dánské Společné arktické komise uvedl, že existují možnosti, jak oblast bránit vzhledem k náročnému počasí a obtížnému terénu, které činí pobřeží territory prakticky nedobytným.
Za zavřenými dveřmi však čeští vojenští analytici předpokládají, že všechny vojenské akce na souši, ve vzduchu i na moři směřují spíše k demonstraci síly, aby přesvědčili Trumpa, že bezpečnost Grónska je vážně chráněná. Přesto se zdá, že tato taktika nevyšla podle plánu a s eskalací americké politiky směrem ke Severnímu ledovému oceánu je naděje na uklidnění situace stále méně pravděpodobná.
