Hodnocení amerických představitelů a Trumpova role v mírových jednáních
Veřejné pozitivní komentáře amerických úředníků motivovaly prezidenta Donalda Trumpa k dalšímu pokusu ukončit válku na Ukrajině. Jeho cílem je dosáhnout dohody, která by komfortně reflektovala zájmy Ukrajiny a jejích evropských partnerů, a zároveň by si zachovala suverenitu a bezpečnost. Trump je osobně zainteresován na uzavření mírové smlouvy, jelikož má tendenci své aktivity prezentovat jako mírotvorné, zároveň však usiluje o upevnění svého mezinárodního dědictví. Ukázal přitom, že mu není úplně jedno, zda jakákoli konečná dohoda odmění agresora, tedy Rusko, nebo zda bude NATO nadále čelit rozšiřování ze strany Kremlu.
Vývoj postojů a vyhlídky na dohodu
Po dni nadějných slov washingtonských představitelů Donald Trump naznačil, že ruská strana nebude muset při jednáních o ukončení války stavět velký odpor. Podle jeho slov je hlavním ruským ústupkem zastavení fronty a neobsazení dalšího území, což nazval výrazem „koncesí“. To znepokojuje jeho kritiky, kteří se obávají, že takové podmínky mohou být pro Ukrajinu nevýhodné. Od Trumpa se opakovaně očekává, že bude tlačit na Rusko, aby učinilo ústupky, avšak současná situace naznačuje, že ukrajinské vedení nemá jinou volbu, než se přizpůsobit. Ke kyjevským snahám patří zabránit podmínkám ohrožujícím jeho existenci a schopnost se bránit po ukončení konfliktu.
Postoje Evropy a zvyšující se napětí
Evropské státy se zdráhají otevřeně kritizovat Trumpa, protože od něho závisí na obraně a dodávkách zbraní. Blíží se návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v USA, což může otevřít cestu ke konkrétnějším jednáním. Přitom však přetrvávají problémy, například otázka souhlasu s územními ústupky nebo s budoucím členstvím Ukrajiny v NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že v rámci bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je plánován americký prvek, avšak Rusko tyto návrhy opakovaně odmítá, což vyvolává otázky o jejich skutečné realizovatelnosti.
Situace v diplomacii a možnosti pokroku
Na základě aktuálního vývoje v americkém prostředí lze spekulovat, že situace je stále nejistá. Přístup Bílého domu často přeceňuje význam dílčích úspěchů a vytváří dojem postupu, i když realita může být jiná. Trumpovy návrhy, například 28bodový plán, obsahovaly požadavky na územní ústupky na východě Ukrajiny a zákaz vstupu Ukrajiny do NATO, což se ukázalo být prokremelsky nakloněnými aspekty. Přesto je možné, že pokud se budou jednání vyvíjet, americko-ruské vztahy mohou znovu nabrat směr k dohodě, podobně jako u případu příměří mezi Izrael a Hamásem, které začalo dlouhým seznamem návrhů a následnými úpravami.
Limitace a překážky v mírové diplomacii
Na rozdíl od izraelsko-hamásských případů Trump nemá zřejmě jedinou potřebnou sílu nebo motivaci zvýhodnit jednoho z aktérů tak, aby vynutil závaznou příměří. Rusko zatím neprojevilo jasnou ochotu ke kompromisům a nadále odmítá podmínky, které by mohly vést k trvalému ukončení konfliktu. Přitom ruské požadavky na celé Luhansko a Donětsk jsou pro Kyjev příliš otevřené a mohou být překážkou pro dosažení jakéhokoli dohody. Někteří američtí i evropský představitelé jsou skeptičtí, že Moskva je ochotna ustoupit od svých maximalistických požadavků, a v médiích zaznívá, že ruské strategie mohou být zaměřeny na vyčkávání, zatímco Moskva provádí předmostí na frontě.
Obavy a realistické scénáře
Nekonvenční scénář zůstává otevřený – pokud Putin nečelí výraznému vnitropolitickému nebo ekonomickému tlaku, může být jeho strategie „výhra v případě zmrazení konfliktu“ stále reálná. S pomocí Trumpa či bez něj by Rusko mohlo ještě zkoušet udržet tuto situaci, zatímco Evropské státy a Ukrajina zůstávají skeptické. Ukrajinští představitelé, například Inna Sovsun, upozorňují na skutečnost, že žádost o mír je podložena nedostatkem tlaku na Rusko a otázkou, jaké ústupky by Ukrajina měla učinit. Přitom šance na příměří zahrnují nejen zastavení fronty, ale i bezpečnostní záruky, které ale Rusko zatím neakceptovalo.
Závěr a otázky budoucnosti
Extrařady diplomacie a výrazné posuny jsou stále nejisté. Zatímco některé státy a představitelé věří v možnost dosažení pokroku, jiní jsou přesvědčeni, že skutečné změny jsou zatím mimo dosah. Vývoj do budoucna závisí nejen na vůli Putina, ale i na schopnosti západních politik rozbít „kruhové“ myšlení a překonat překážky, které brání dosažení trvalého míru.
