Zmínky o ochotě Ukrajiny učinit ústupky
Ukrainský prezident Volodymyr Zelensky naznačil, že je nyní ochoten přistoupit k určitým ústupkům v klíčových jednacích bodech, což by mohlo pomoci oživit mírový proces s Moskvou. Tento posun v postoji by mohl znamenat změnu v dosavadním vývoji konfliktu. Zelensky svá tvrzení přednesl v otevřeném rozhovoru s novináři, kde podrobněji popsal svůj plán sestávající ze dvaceti bodů, označovaného za základní dokument ukončení války a politický rámec pro jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy, Evropou a Ruskem.
Detaily plánů a bezpečnostní záruky
Odborníci a představitelé ukrajinské administrativy diskutovali také o konkrétních bezpečnostních zárukách, které by měly být garantovány mezi Ukrajinou, Spojenými státy a evropskými zeměmi. Tyto záruky by měly tvořit klíčovou součást jakéhokoliv mírového ujednání s Ruskem. Zelensky očekává, že odpověď z Moskvy přijde ve středu, poté co americká strana naváže komunikaci s Kremlíkem.
Omezená verze původního plánu
Draft dohody se 20 body představuje zjednodušení původního plánu, který obsahoval 28 bodů a s nímž byla dosud vedena jednání. Zelensky ve svých výrocích nastínil, co Ukrajina považuje za akceptovatelnou kompromisní variantu, jež by umožnila stažení ukrajinských vojsk z některých oblastí Donbasu, konkrétně z regionu Donetsk. Tato oblast zahrnuje tzv. „pevnostní pás“ zahrnující města Kramatorsk a Slovjansk, která dnes tvoří ochrannou zónu proti možnému postupu ruských sil.
Požadované ústupky a demilitarizace
Zelensky vysvětlil, že ruské vojsko by muselo stáhnout své síly v odpovídajícím rozsahu, což znamená, že by se muselo vzdálit od kontaktních linií o stanovenou vzdálenost, například pět, deset nebo čtyřicet kilometrů. Pokud by se například města Kramatorsk a Slovjansk stala součástí demilitarizované zóny, Rusko by muselo stáhnout své jednotky o tuto vzdálenost, přičemž by došlo k vymezení zóny, která by omezila přítomnost vojenských sil na obou stranách.
Klíčové body návrhu
- Potvrzení suverenity Ukrajiny a závazek neútočit mezi Ruskem a Ukrajinou.
- Bezpečnostní záruky od USA, NATO a evropských států, které by měly odrážet článek 5.smlouvy NATO – základní princip kolektivní obrany. Tato záruka by zahrnovala vojenskou reakci a obnovení sankcí vůči Moskvě v případě ruské invaze na Ukrajinu. Záruky by však mohly být zrušeny, pokud by Ukrajina zaútočila na Rusko nebo by otevřela palbu na ruské území bez provokace.
- Rozvojový balíček na podporu poválečné obnovy ukrajenské ekonomiky, zahrnující založení fondu na rozvoj Ukrajiny, který by investoval do technologií, datových center či umělé inteligence, a také do těžby zemního plynu za účasti amerických společností. Zelensky odhadl celkové škody způsobené válkou na přibližně 800 miliard dolarů.
- Prohlášení o budoucnosti provozu jaderných elektráren, především Záporoží, které je momentálně pod kontrolou Ruska. Ukrajina navrhuje, aby byla elektrárna řízena společným podnikem USA a Ukrajiny, přičemž 50 % vyrobené elektřiny by šlo Ukrajině, zbytek by rozdělovala americká strana.
- Stažení ruských jednotek z regionů Dněpropetrovsk, Mykolajiv, Sumy a Charkiv.
- Legální dohoda, jejíž realizace by byla monitorována a garantována takzvanou Mírovou radou, kterou by vedl americký prezident Donald Trump.
- Okamžité ukončení bojových akcí ihned po shodě všech zúčastněných stran.
Kontrola a provádění dohody
Jedním z nejkomplexnějších aspektů dohodnutých podmínek je kontrola území a možný pořad jednání o sérii kroků. Zelensky zmínil též možnost uspořádání celostátního referenda na Ukrajině, které by oficiálně ukončilo válku. Podle jeho slov by se občané měli vyjádřit, zda jim navrhované ukončení konfliktu vyhovuje. Referendum by však bylo platné pouze při platném přímém příměstském klidu po dobu minimálně 60 dnů, jinak by nebylo legitimní. Zelensky dále zdůraznil, že na územích kontrolovaných Ruskem neexistuje pravděpodobnost spravedlivého hlasování, zatímco v územích, která ukrajinské úřady mohou bezpečně spravovat, by se mohlo uskutečnit.
Budoucí volební proces a právní otázky
Ukraina je pod tlakem, aby v co nejkratším čase po podepsání dohody uspořádala volby. Ruský prezident Vladimir Putin již dlouhodobě tvrdí, že kyjevská vláda je nelegitimní a že řešení konfliktu je možné jen prostřednictvím voleb. Zelensky má však z důvodu válečného stavu a výjimečného režimu, který byl zaveden po ruské invazi, termín voleb stanoven na rok 2024, a jejich realizace je složitá nebo dokonce nemožná.
Průběh a podpora mírových jednání
Pokrok v ukrajinských snahách o mír je postupný. V posledních týdnech se například uskutečnily separátní jednání ukrajinské delegace s americkými zástupci, včetně předsedy Národní bezpečnostní rady Rustema Umerova a ruského vyjednavače Kirilla Dmitrijeva. Podle amerického zmocněnce Stevena Witkoffa byla jednání označena za „konstruktivní a produktivní.“
Postoj Kremlu ke jednáním
Ve středu na konferenčním hovoru řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že Dmitrij Dmitrijev poskytl prezidentovi Vladimiru Putinovi podrobnou zprávu o výsledcích své návštěvy Miami. Podle jeho slov Moskva nadále plánuje další kroky a chce v nejbližší době pokračovat v kontaktu prostřednictvím existujících kanálů. Peskov se odmítl vyjádřit k podrobnostem, označujíc jednání za „neproduktivní“ k veřejnému diskurzu o vyjednávání.
