Víte, že podle výzkumů z posledního roku až třetina českých párů přestala spolu doma normálně mluvit? A místo toho anonymně sdílí city v SMS nebo přes emoji v aplikacích. zní to skoro jako část sitcomu, ale realita je trochu drsnější, než by člověk čekal. Nedávno jsme tohle téma probírali v našem „group chatu“ mezi kolegy — a názorů bylo víc než zpráv v Messengeru za pondělí ráno.
Proč vlastně mlčíme? Mobil všude, emoce nikde
Měsíce zpátky mi kamarádka vyprávěla, jak se její muž vrátil z práce, položil klíče… a pak celý večer koukal do telefonu. Ona si na mobilu objednala pizzu, potichu snědli, ticho. Znáte to? Možná je to extrém, ale podle statistik organizace STEM/MARK tvoří „digitální ticho“ nový fenomén v českých domácnostech.
Dříve stačilo slovo nebo obyčejné „jak bylo v práci?“. dnes je pohodlnější poslat vtipnou GIFku z kuchyně do obýváku. Vtipné, ale trochu smutné zároveň — osobní kontakt se vytrácí.
Co za tím stojí? Únava, práce a možná i trocha lenosti
Nedávno jsem četl, že hlavní důvod je prostě únava. Po osmihodinovce v kanclu už někdy prostě nechcete nic vysvětlovat nebo řešit. Naše mozky hledají únikovou zónu — Netflix, Instagram, krátké zprávy. Až je zvláštní, jak rychle si člověk zvykne na krátkou, nenáročnou komunikaci. Můj soused Josef říká: „Já jsem rád, že doma nemusím mluvit, hlavně ať je klid.“ Upřímně — kdo z nás to někdy neřekl?
Jenže možná si tím zaděláváme na větší problém. Psychologové varují, že absence běžné komunikace odvádí partnery pořád dál — až se člověk najednou cítí jako spolubydlící, ne partner. Ale každý je jiný, možná nám to tak prostě vyhovuje…
SMS vs. osobní rozhovor: Ušetříme čas, nebo ztrácíme vztah?
Tady se dostáváme do jádra věci. Rychlá zpráva je super — ušetří čas, vyhnete se hádce (ne vždy, samozřejmě). Jenže elektronická komunikace má svá omezení: chybí tón hlasu, gesto, pohled. Jak říkala moje máma: „Z očí do očí se člověk pozná nejvíc.“ Možná proto tolik nedorozumění — z blbé SMS je najednou zásadní konflikt.
Jak komunikaci vrátit – bez dramat a s trochou humoru
- Dejte si „meeting“ offline. Žádné mobily během večeře — i když to zní otravně, za týden zjistíte, že konverzace se vrací sama.
- Pokud to nejde, zkuste aspoň krátký rituál — popovídat si cestou na nákup. Můj kolega říká, že to je „nejlepší psychohygiena“ týdne.
- Nebojte se mlčet společně, ale… zeptejte se občas: „Je ti něco?“ Může to znít jako klišé, ale zabírá.
- Otestujte třeba mini-hru „nejsladší zpráva dne“ — napíšete si jeden kompliment ručně na papír. Ne, není to trapné. Je to milé!
samozřejmě, ne každý je na to, aby vedl hluboké rozhovory každý den. Ale — z vlastní zkušenosti — stačí málo, aby se člověk cítil víc doma, ne v koleji.
Vztahy po česku: je to normální nebo už moc?
Nejsem si jistý, že je to čistě český fenomén, ale něco typicky „našeho“ v tom je. Humor, lehká ironie, schopnost mlčet… Ale komunikace není o dokonalosti — spíš o tom dělat malé věci jinak. Zkuste dnes místo emoji poslat partnerovi otázku, nebo — ještě lépe — říct ji nahlas. třeba vás to překvapí.
Na závěr
Všechny páry mají své ticho. otázka zní — je to ticho pohodlné, nebo nám něco bere? Napište mi dolů, co funguje na vás. A jestli doma taky někdy komunikujete líp přes vtipné samolepky než naživo… no, nejste sami.
