Situace v Irsku a Francii
V Irsku i Francii se v tomto týdnu objevily nové případy neznámých dronů, které létaly poblíž pobřeží. Tyto události vyvolaly rozsáhlé vyšetřování a zvýšenou pozornost bezpečnostních složek obou zemí.
V pondělí večer byly spatřeny drony u pobřeží Dublinu, právě v době, kdy letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským mělo přistát. Tento výlet byl jeho první oficiální návštěvou Irska. Situace tak vzbuzovala obavy z možného narušení bezpečnosti.
O několik dní později, ve čtvrtek večer, hlásili francouzští vyšetřovatelé, že několik dronů se pohybovalo poblíž námořní základny na atlantickém pobřeží, ve které jsou uloženy jaderné balistické raketové ponorky. Informace byly zveřejněny místními médii, přičemž je zatím nejasné, odkud drony skutečně pocházejí.
Vývoj situace od září
Tyto dva případy jsou poslední v řadě nedávných výskytů neznámých dronů v Evropě. Od září byly hlášeny případy, kdy drony narušily civilní leteckou dopravu nebo se pohybovaly v blízkosti vojenských zařízení, včetně základny a dalších strategických míst.
Většina evropských představitelů má za to, že za některými případy stojí Rusko. Nicméně žádný dron nebyl zatím nalezen nebo sestřelen, ačkoliv se o to pokoušely bezpečnostní složky.
Reakce a vyšetřování
Ruský prezident Vladimir Putin již dříve odmítl jakékoli obvinění, že by Moskva byla zapojena do těchto aktivit, a označil tvrzení za nepodložená. Francouzští vyšetřovatelé uvádí, že drony, které se pohybovaly u základny Ile Longue na západě Francie, nebyly sestřeleny a piloty zatím neidentifikovali.
Podle prokurátora Frederica Teilleta není k dnešnímu dni žádný důkaz o zahraničním zapojení. Francouzské jednotky na základně použily rušičku signálu proti dronům, což je běžný způsob, jak narušit jejich navigaci.
Ministr obrany Catherine Vautrin sdělila médiím, že vyšetřování pokračuje a že se zaměřuje na hlavní otázku, co přesně bylo cílem této letecké akce.
Předpisy ve Francii zakazují létání dronů na poloostrově Crozon, kde se nachází základna a další vojenská zařízení.
Irská a ukrajinská reakce
Irská policie zatím o pondělním incidentu příliš informací nezveřejnila, ale uvedla, že se případem zabývá speciální vyšetřovací jednotka, která spolupracuje s obrannými složkami a mezinárodními bezpečnostními partnery. Ukrajinské úřady oznámily, že o dronech byly informovány, avšak žádné zásahy nebyly považovány za nutné.
Poradce Zelenského Dmytro Lytvyn uvedl, že ukrajinské úřady jsou o případu informovány, ale že bezpečnostní opatření zajišťující průběh návštěvy byla dostatečná a žádné změny nebyly nutné.
Reakce Evropské unie a možný motiv
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila nedávné incidenty za součást „ hybridní války“. V září také dánská premiérka Mette Frederiksen uvedla, že ačkoliv není jisté, kdo za těmito aktivitami stojí, existuje podezření na rusko jako na hlavního aktéra.
Část výskytů dronů se odehrála na pobřeží pobaltských zemí a jiných evropských států, což vyvolává obavy, že Rusko může využívat lodě jako platformy pro drony. Například se uvádí, že ruská loď Boracay, jedna z tankerů obchodujících s ruskou ropou, byla asi 90 km jižně od Kodaně a směřovala na jih z Baltského moře. Tento přesun byl doprovázen aktivitou dronů, což vedlo ke znemožnění provozu letiště v Kodani 22. září.
Loď Boracay byla také sledována při plavbě na jih po západním pobřeží Dánska 24. září, přičemž drony byly hlášeny nad Esbjergem a v okolí letišť. Kreml v této souvislosti oznámil, že nemá informace o této lodi, avšak dodal, že ruská armáda musí někdy zasahovat, aby obnovila pořádek, zvláště když cizinci podnikají „provokativní akce“, podle výrazu mluvčího Dmitrije Peskova. Loď Boracay byla následně obsazena francouzskými úřady a jejího čínského kapitána obvinili z nepředložení důkazu o národnosti a z nesplnění rozkazů.
