Plány amerického prezidenta na rozšíření území
Americký prezident Donald Trump hledá nové příležitosti k rozšiřování svého globálního vlivu po nedávném odstranění vůdce venezuelské režimu, který označil za nenávistný. Během prvního funkčního období veřejně hovořil o anexi Grónska, přičemž tato záměrná poznámka byla vnímána spíše jako provokace nebo módní představení prezidenta, který rád šokuje. I v loňském roce, kdy se jeho syn Donald Trump Jr. vydal na velký ostrov na soukromém letadle s hlavou amerického prezidenta v kokpitu, si někteří komentátoři mysleli, že jde pouze o žert. Později viceprezident JD Vance navlékající parku na své návštěvě ostrova dále posiloval dojem, že jde o pouhou hru amerického trollingového chování. Nicméně, dnešní doba je zcela odlišná – nikdo už se nezasmíší.
Vnímání hrozby Evropou a geopolitické důsledky
Vedení evropských států, které v úterý opětovně potvrdilo suverenitu Grónska a dánská tvrzení o jeho autonomním statusu, začínají brát prezidentova slova vážně. To není překvapivé, vzhledem k tomu, že administrativa USA, nyní posilněná sebevědomím po své venezuelské etapě, už považuje celý západní americký kontinent za svou sféru vlivu. Předseda Bílého domu Stephen Miller dokonce v pondělí varoval na CNN, že USA nezůstávají v rámci „železných zákonů“ světového řádu, který by měl být založen na síle, násilí a moci.
i přes to, že veřejná omluva Trumpova tvrzení o nutnosti obsadit Grónsko kvůli národní bezpečnosti nepůsobila přesvědčivě, v úterý Bílý dům naznačil schopnost použít vojenskou sílu ke kontrole ostrova, což zprvu vyvolalo obavy spojeneckých zemí a NATO.
Strategický význam a potenciál Grónska
Grónsko je podle prezidenta klíčové i pro strategické zájmy, a jeho význam narůstá. Historicky představovalo důležitý bod na středovýchodní Atlantické trase, například během druhé světové války, kdy se odtud šířila takzvaná Greenland Air Gap – neprostupná zóna pro pozemní letadla, kterou nacistické ponorky využívaly ke křísení svých útoků na spojenecké konvoje. Kontrolu nad Grónskem by nyní každý válečný konflikt výrazně posílil – jakékoliv větší válčení by zemi položilo na krajnost kontrolu nad oceánskými trasami. Již existující základna USA na území přispívá k systémům včasného varování před raketovými útoky.
Celkové ledové pokryvníky se rychle zmenšují, zkracují se plavební trasy přes severní pól a objevují se nové možnosti pro mezinárodní námořní dopravu. Chápou to stejně dobře i Čína s Ruskem, kteří si uvědomují strategický význam Grónska obdobně jako Trump. Odpověď na jeho plán však spočívá ve schopnosti USA posilnit své pozice na ostrově, například umístěním dalších základen a vojáků, nebo využitím zdejších nerostných surovin, včetně neprozkoumaných ropných a plynových polí, které mohou být základem pro budoucí technologie a zbraně.
Politická dynamika a mezinárodní reakce
Vztah Dánska s USA je výhodný pro obě strany, a proto není překvapení, že američtí představitelé, například guvernér Louisiana Jeff Landry, jsou jmenováni za zvláštní poslance, kteří mají na starosti vztahy s Grónskem. Nicméně, Trumpův zájem o koupi ostrova zatím není potvrzen, a právní a cirkulační překážky (například potřeba ratifikace Evropské unie nebo kongresové schválení) by výrazně zkomplikovaly takový krok. Zatím se rovněž neví, jak by spojenci, například Evropa, na možné americké pokusy reagovali. Šéfka diplomacie EU uvedla, že je třeba zachovat jednotu, avšak západoevropské země jsou opatrné v reakci na specifická tvrzení Trumpovy administrativy.
Další možné důsledky a budoucí scénáře
Pokud by USA skutečně usilovaly o získání Grónska, šlo by nejen o změnu rovnováhy sil, ale i o vážnou ránu pro NATO. Frederiksenová již oznámila, že jakýkoli pokus USA o ozbrojenou invazi by okamžitě zničil důvěru v alianci a rozštěpil by vztahy s evropskými partnery. Ačkoliv není v současnosti žádné bližší ohrožení, situace je nestabilní. V minulosti například americký tajemník zahraničí Marco Rubio naznačil, že USA by mohly být ochotné Grónsko koupit, přestože dánští představitelé a demokratická opozice opakovaně ujistili, že ostrov není na prodej.
Poslední slovo tak zatím nemá nikdo – není jisté, jaké akce Trump podnikne. Dokonce i někdejší admirál James Stavridis, bývalý vrchní velitel NATO, varoval, že jakékoli vojenské akce by mohly vyústit v rozpad aliance, a proto je vhodnější hledat diplomatické řešení.
Mezinárodní reakce a možná budoucnost
Evropské velmoci jako Francie, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko či Spojené království již vyjádřily, že Grónsko patří jeho obyvatelům. Kanada dokonce oznámila vyslání delegace, která má ostrov dále zkoumat. Nicméně, strategické důsledky jakéhokoli amerického zásahu jsou obrovské – ohrožená by byla i budoucí organizace NATO, protože její dlouhodobá existence je závislá na důvěře v kolektivní obranu.
Výrazně by se zvýšila napětí s demokratickým Dánskem, které už za poslední desetiletí posílilo svou vojenskou účast v Afghánistánu i Iráku. Pokud by došlo k invazi, může to zhoršit vztahy s Evropou a podkopat základní rámec bezpečnosti na kontinentu.
Veřejná moc USA je pak často stále používána jako nástroj, který se využívá ze sily, a v otázce Grónska hrozí, že americké úřady jednají na základě své dominance v globální politice. Pozice Evropy je v této souvislosti značně omezená, neboť její schopnosti bránit Grónsko ve spolupráci s USA jsou limitované. Evropané sice protestují, ale reálná podpora ostrova z evropské strany zůstává spíše symbolická: nikdo není přesvědčen, že by Evropa nebo Dánsko mohly efektivně odolávat americké vojenské síle v případě eskalace konfliktu.
