Celková atmosféra a první dojmy z jednání
Na první pohled se zdálo, že šlo o jedno z lepších osobních setkání mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. Tato vládní schůzka byla již šestou za poslední rok, v němž se vztahy obou představitelů dostaly na hranici napětí a vyžadovaly pečlivé a opakované opravy. Atmosféra po skončení jednání byla vstřícná, oba státníci odcházející z jídelny v Mar-a-Lago působili klidně a uvolněně. Zelenskyho oblékl stejný černý oblek, který předtím nosil v Bílém domě v říjnu, zatímco Trump označil setkání za „skvělé“ a ptal se, zda Zelensky a jeho generál, který „vypadá jako z hereckého výběru do hlavního filmu“, si pochutnali na jídle. Přestože většina přítomných zaznamenala jistou nepřirozenost, bylo to výrazně jiné než předchozí openbare ponížení ukrajinského vůdce, které se odehrálo v Bílém domě v únoru.
Podtext a možné skryté motivy americké politiky
Hluboko pod povrchem zdvořilosti zaznívala řeč prezidenta Trumpa, jejíž obsah naznačuje, že jeho výchozí pozice při vyjednávání je stále spíše zatlačit na Kyjev, zatímco se usiluje o uklidnění Moskvy. Nejintenzivnější otázka – území – vyvolala u Trumpa moment, kdy naznačil, že oblast Donbasu pravděpodobně bude v nejbližších měsících „získána“. Zeptal se, „je lepší udělat dohodu teď?“, což se nápadně shoduje s výrokem kremlovského poradce Yurije Ušakova, který shrnul telefonát Putina s Trumpem z neděle: „Pokud vezmeme v úvahu situaci na frontě, dávalo by smysl, aby ukrajinský režim přistoupil k rozhodnutí ohledně Donbasu bez odkladu.“
Reakce Kremlu a vývoj na frontách
Odezva Kremlu na tato slova nebyla skrytá. Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov upozornil na televizní konferenci, že Trump „zřejmě připomněl ukrajinské straně, že Ukrajina ztrácí území a bude v tom pokračovat“. Ruské síly postoupily východním Donbasem, ale Putin trvá na tom, aby Ukrajina předala území, kterého se dosud ruským vojskům nepodařilo zmocnit. Předchozí kroky směřující k ukončení válečného konfliktu ukazovaly, že Moskva se pokouší přesvědčit Západ, že je nutné nejprve dosáhnout příměří. V létě se mimořádně snažili evropské lídry přesvědčit Trumpa, že před zahájením mírových vyjednávání je třeba přímer, což Moskva odmítala. Nakonec většinu z nich přesvědčil prezident Putin, který si udržel podporu amerického prezidenta i po více než čtyřech měsících.
Postoj USA k otázkám území a bezpečnostním zárukám
Trump v neděli uvedl, že Putin má pravdu v tom, že Ukrajina bojuje o zastavení, ale pokud by bylo nutné znovu začít, nebyl by v pozici, kterou by rád. Dodal, že chápá jeho postoj. Výše zmiňovaná absence příměří nyní způsobila patovou situaci. Ukrajina stále více nakloněná k diskusím o územních ústupcích, avšak Zelensky zdůraznil, že jakákoli změna statusu ukrajinských území by pravděpodobně vyžadovala referendum, což by mohlo proběhnout pouze tehdy, pokud bude platit příměří trvající minimálně 60 dní. Bez příměří je však otázka referenda otevřená a tím i možnost, že se Ukrajina vzdá území, což by mohlo vést k žádné dohodě.
Výzvy a aktuální problémy v regionu
V pondělí Zelensky řekl, že Rusko chce dále vyvíjet tlak, což se projevuje válkou, raketovými údery a dělostřeleckými útvary. Ve většině ukrajinských oblastí začal týden s přerušením dodávek elektřiny; přes 9 000 domácností v kyjevském regionu vstávalo ráno bez proudu. Přitom Zelensky nevhodně méně pohodlně změnil postoj při komentářích o ruské roli v Záporoží, když Trump nazval Putina „velmi dobrým“ v otázce jaderné elektrárny, kterou Rusko obsadilo v březnu 2022. Ruská vojska od té doby drží scénu a elektrárna momentálně prochází opravami, aby se předešlo jaderné havárii. OSN upozorňuje, že neustálé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu představují vážné bezpečnostní hrozby.
Mezinárodní záruky a možný směr budoucnosti
Co se týče bezpečnostních záruk, dosud měla Ukrajina pouze ústní ujištění, že Spojené státy by se na nich podílely po skončení konfliktu, od doby, kdy Trump změnil svůj postoj v srpnu. Nyní je tato ujištění zaznamenána písemně, i když s platností desetiletí, kterou Zelensky žádá prodloužit. Tyto záruky nepočítají s přítomností amerických vojáků na ukrajinském území, ale umožní podporu ze strany Evropy, pokud by se rozhodla vyslat své jednotky. Trump slíbil, že Spojené státy budou nápomocné Evropě na 100 %. Řešení konfliktu však závisí na přímých jednáních, která Zelensky očekává v lednu, po dalším kole diskusí s spojenci. Předpoklady k jejich uskutečnění jsou však stále nejisté, zvláště po ruských obviněních ohledně útoků na Putinovy rezidence, jež Zelensky označil jako „další lež“ Moskvy.
Diplomatická dynamika a možná překvapení
Spoluporadce Kremlu Peskov opět ve stejný den zopakoval, že Rusko si přeje stažení ukrajinských sil mimo území Donbasu. To zahrnuje i oblasti, které Moskva nezaokupovala od začátku války. Zároveň však Moskva nadále těží z diplomatických gest a chvástání od Bílého domu, kde Trump komunikoval s Putinem před i po setkání s Zelenským. Vstup do roku 2026 přitom může přinést novou fázi jednání, například summity či pracovní skupiny, které podpořily ruské i západní strany.
Na druhou stranu však není zcela vyloučen zásadní zvrat. Například v říjnu Trump uvalil sankce na ruské ropné giganty, což vedlo k poklesu cen ruské ropy na nejnižší úroveň od únorové invaze. Vzniká tak otázka, zda je ještě možné zvrátit současný směr nebo zda se konfliktní linie budou dál vyostřovat.
