Fyzické projevy a první symptomy
Rosy Devi, jejíž věk je 38 let, pociťuje většinu času bolest v těle. Krátké procházky jsou pro ni čím dál obtížnější, snadno se zadýchává, trpí bolestí na hrudi a má pocit, že její zdravotní stav se zhoršuje. Tento postupný úpadek začal po její hysterektomii v roce 2019, která vedla k předčasnému nástupu menopauzy.
„Najednou při chůzi cítím silné teplo v těle a začnu se potit. Má also bolesti na hrudi, jako kdyby mě někdo udeřil do zad,“ uvádí matka čtyř dětí žijící v indickém státě Bihár. Nikdy si nepředstavovala, že menopauza — období, kdy žena trvale přestane mít menstruaci — by na ni mohla mít takový dopad. „Teď se cítím opravdu stará. Myslím, že jsem opravdu zestárla… Tělo, obličej, všechno se změnilo,“ dodává.
Pro Devi bylo překvapivé, že menopauza, kterou očekávala mnohem později v životě, přišla dříve, než předpokládala, a to kvůli operaci. Pokud jde o její příznaky, patří mezi ně náhlé návaly horka, změny nálad a jiné méně známé projevy tohoto období.
Co je menopauza a proč o ní lidé nevědí dostatečně?
Menopauza představuje ukončení menstruace, které trvá déle než 12 měsíců a označuje konec plodného období ženy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se většina žen dožívá menopauzy mezi 45 a 55 lety. Přitom studie ve Spojených státech a Jižní Koreji ukazují, že až 9,4 % žen zažívá menopauzu mezi 40 a 44 lety, zatímco přibližně 8,6 % může menopauzu projít před 40. rokem života. V ojedinělých případech může menopauza vypuknout již ve dvaceti letech, například po úplné hysterektomii, včetně odstranění vaječníků, nebo kvůli jiným zdravotním důvodům.
V případě přirozené menopauzy první fází je perimenopauza, kdy vaječníky postupně produkují méně hormonů, což ovlivňuje cyklus. Tato fáze přináší nepravidelné cykly, návaly horka, narušený spánek a náladové výkyvy. Perimenopauza může začít již kolem třicátého pátého roku a trvat od čtyř do osmi let, přičemž mnoho žen si přesně nepamatuje, kdy u nich začala. Podle výzkumnice Gayathri Delanerolle je mnoho žen, které si vůbec neuvědomují, že menopauza začala, což značně komplikuje její diagnostiku.
Neúplné znalosti a nedostatečné vzdělání
Studie ukazují, že většina žen má o menopauze jen minimální povědomí. Jeden průzkum mezi více než 800 ženami po menopauze, převážně z Velké Británie, zjistil, že více než 90 % z nich nikdy nebylo o menopauze vyučováno ve škole. Téměř polovina žen se cítila naprosto neinformovaná, zatímco jejich lékaři jim často nepředali dostatečné informace nebo je považovali za „zanedbatelné“.
Profesor Joyce Harper z Londýnské univerzity, která studii spolurežírovala, uvedl, že nedostatek vzdělání o tomto klíčovém životním období může ženy nepochopeně a neadekvátně podporovat, což vede k jejich nediagnóze a neinformovanosti.
Různé typy menopauzy
Menopauza může být klasifikována jako „předčasná“, pokud nastane před 40. rokem, nebo „brzká“ před 45. lety. Výzkumy ukazují, že v rozvojových zemích se zvyšuje počet případů brzké a předčasné menopauzy, a průměrný věk jejího nástupu se snižuje.
Například v Indii čelí ženy ve venkovských oblastech omezenému přístupu ke zdravotní péči, nízké znalosti a vyšší míře předčasné menopauzy. Častým důvodem je nucený zásah kvůli gynekologickým problémům, například kvůli krvácení nebo fibroidům, často pod tlakem manželů či rodiny a někdy i lékařů, kteří navrhují hysterektomii jako první možnost. Mnohé ženy si nejsou vědomy rozsahu zákroků, které podstoupily.
Načasování a projevy menopauzy
Symptomy menopauzy se u žen liší. Nejčastější jsou návaly horka a noční pocení, které postihují 80 % případů. Mezi další běžné patří suchost vagíny, nutkání na moč, nespavost a výkyvy nálad, včetně deprese a podrážděnosti. Mnoho žen hlásí také bolesti hlavy, migrény, zhoršenou schopnost spánku či jeho udržení. Některé ženy trpí inkontinencí, což ovlivňuje jejich každodenní život i pracovní a volnočasové aktivity.
Mezi méně časté příznaky patří srdeční palpitace, bolesti kloubů a svalů, změny sexuálního apetitu, špatná koncentrace, přibírání na váze a vypadávání vlasů. Některé ženy hlásí také suché oči, změny zraku, snadnější tvorbu modřin, suchou ústa či akné. V některých případech se vyskytne podráždění pokožky a svědění hlavy či kůže.
Delanerolle poznamenává, že symptomy mohou být i velmi individuální. Vzhledem k tomu, že některé projevy jsou možné i při jiných zdravotních stavech, není vždy možné s jistotou říci, že jsou právě důsledkem menopauzy.
Podle ní je nezbytné rozvíjet komplexní výzkum, zvyšovat povědomí veřejnosti prostřednictvím kampaní a zajišťovat vzdělávání zdravotnických profesionálů.
Rizika nedostatečných znalostí o menopauze
Menopauza a její symptomy trvají v průměru kolem sedmi let a je klíčové, aby ženy dokázaly pochopit, co se s nimi děje. Nedostatek informací zvyšuje riziko pozdějších zdravotních komplikací, včetně srdečních onemocnění, která jsou hlavní příčinou úmrtí žen po celém světě.
Po menopauze klesá hladina estrogenu, hormonů, které regulují cholesterol a tuky, což zvyšuje riziko infarktu, mrtvice či rozvoje kornatění cév. Z tohoto důvodu je důležité přijmout opatření jako změny životního stylu — přestat kouřit, snížit konzumaci alkoholu, zvýšit fyzickou aktivitu, minimalizovat stres a zhubnout. Kurmi upozorňuje, že oblast duševního zdraví je často přehlížená a že symptomy jako podrážděnost, výkyvy nálad či nespavost by měly být brány vážně, protože se zvyšuje i riziko depresí a úzkostí.
Ženy by měly být schopné rozpoznat, že pokud prožívají menopauzu, jejich pravděpodobnost určitých zdravotních problémů je vyšší než u těch, které menopauzu neprožívají. Pochopení vlastních symptomů umožňuje jejich efektivní řízení a zlepšení kvality života.
Možnosti zvládání symptomů a globální rozdíly
Hormonální terapie (HT) je nejčastějším lékem proti příznakům menopauzy, který nahrazuje hormonální nedostatky. Léčba zahrnuje estrogen, často podávaný ženám po hysterektomii, a kombinaci estrogenu s progesteronem. HT má za cíl zmírnit symptomy a rizika spojená s menopauzou a obvykle trvá dva až pět let, někdy i déle. Ukončení terapie může symptomy vrátit.
V dostupnosti je však hormonální terapie ve vyšších příjmových zemích, a to kvůli nákladům, přístupu ke zdravotní péči a znalostem lékařů. I uvnitř vyspělých zemí je patrná nerovnost, kdy lépe zajištění pacienti mají větší možnosti.
Užívání hormonální terapie může být spojeno s vedlejšími účinky, například nepravidelným krvácením, bolestí prsou či zvýšeným rizikem krevních sraženin a žlutého váčku. Některé studie rovněž naznačují zvýšené riziko rakoviny prsu, vaječníků a děložní sliznice, ale podle Cancer Research UK je toto riziko stále malé a závisí na typu terapie, délce užívání, věku a celkovém zdravotním stavu ženy.
Kromě hormonálních přípravků jsou dostupné i léky na zvládání specifických symptomů, například antidepresiva na návaly horka. Některé ženy dávají přednost přírodním metodám, například bylinným doplňkům, které však nejsou obecně doporučené kvůli nedostatku důkazů o jejich účinnosti a bezpečnosti.
Výzkumy ukazují, že většina žen s mírnými až těžkými symptomy mění svůj životní styl — více se hýbou, méně kouří, upravují stravovací návyky. V USA nedávno došlo ke změně regulačních upozornění u produktů HRT, když úřady odstranily „černé pole“ označení, čímž se zvyšuje důvěra žen v tuto formu léčby.
Význam informovanosti a budoucí výzvy
Jak řekl Kurmi, až bude populace delší, bude více žen nad 40 či 50 let, což vyžaduje, aby zdravotnické systémy lépe reflektovaly potřeby starších žen. V mnoha zemích, například v Indii, se stále více zaměřují hlavně na reprodukční zdraví, přičemž péče o ženy po menopauze je přehlížena. Podle Rajput je nutné zavést politiky postreprodukčního zdraví, neboť většina zdravotnických programů ignoruje ženy po skončení plodného období.
Stigma spojená s menopauzou je třeba řešit mediální osvětou a vzděláváním. Učí-li se mladé dívky o menopauze ve školách, mohou v dospělosti lépe pochopit, že není koncem života, ale pouze novou etapou.
