Napadlo vás někdy, proč někteří kreativci rvou svoje výtvory do ledničky vedle sýra nebo jogurtu? Ne, není to vtip ani umělecký manifest. Schválně — na minulém setkání designérů v Karlíně padla tahle otázka a půlka lidí tvrdila, že je to pověra. Ale když o tom čtete víc, začnete možná měnit názor… nebo ne?
Věda, nebo rituál? Co vlastně lednička dělá s vaší tvorbou
Nejčastěji tuhle taktiku používají grafici, malíři, keramici, ale i copywriteři. Prý je to trik starý jako český rohlík. Na první pohled to vypadá absurdně — dáte například kresbu, rukopis nebo keramiku na noc do lednice.
A ráno? Světe div se, práce se vám zdá „lepší“. Více detailů vynikne, chyby jsou víc vidět, nějak jinak vnímáte kompozici.
No, já tomu taky dřív nevěřil. Ale šéf mi jednou radil: „Zkus to, maximálně přijdeš o místo na vajíčka.“
Proč ochladit myšlenky? Fyzika a psychika spolu v lednici
Jeden známý výtvarník mi minulý týden vysvětloval, že studená teplota zpomalí schnutí barev a pomůže některým materiálům „uzrát“. U digitálních návrhů, kde nejde o materiál, ale spíš o hlavu, je pointa trochu jinde.
Lednička symbolicky vytáhne ruční brzdu vaší mysli: pracujete intenzivně celý den, oči přestávají vnímat detaily. Když práci schováte a vytáhnete až ráno — při snídani, při otevření lednice — vypadá prostě jinak. Jako by ji vytvořil někdo jiný. Tohle v psychologii popisují jako efekt „čerstvého pohledu“.
Moje kolegyně říká: „Bez ledničky bych polovinu věcí poslala do tisku s debilní chybou.“ (ano, doslova takhle to řekla — a já s ní trochu souhlasím).
A to nemluvím o tom, jak u sebe doma vedle tabule na máslo pravidelně najdu stránky se scénářem mých kamarádů z Brna. Prý už je tady lednička součást workflow… Á propos, v Plzni se říká, že chladnička léčí oči tvůrce.
Lednička jako filtr na vaše ego
- Objektivita – práce, která se po noci v chladu zdá horší, zpravidla opravdu nebyla kdovíjaká. (I když může to být taky jen stav po pondělní párty…)
- Technologie – některé pigmenty či glazury opravdu potřebují chlad, jinak „utíkají“, ztrácejí sytost.
- Oddělení emocí – přežívající zápal nad vlastním projektem padá s ranní kávou a ledovým prototypem.
[IMAGE2]artist leaving painting in refrigerator overnight Czech home[/IMAGE2>
Použít, nebo ne? Malý návod pro normální lidi
No dobře, ale co když nevyrábíte keramiku ani neilustrujete knížky? Ledničkový hack jde použít i jinak. Třeba ručně psaný dopis — dejte ho na noc do lednice, ráno lépe uvidíte, jestli je moc sentimentální nebo naopak strohý.
Průběžně testuji i s e-maily do práce. (funguje to líp, než čekat, až vychladnu já sám — vážně)
Možná si říkáte: „To nemůže fungovat pro každého.“ A máte pravdu. Někdo potřebuje odstup 24 hodin, jinému stačí pět minut v chodbě na vzduchu. Ale už i v kavárnách v centru vidím, jak tam básníci na papírcích schovávají věci do lednic pro hosty (to je ale spíš jiný příběh…).
Tipy a fauly: Na co si dát pozor
- Neschovávejte mokrou akvarelovou práci vedle uzenin — riskujete pach!
- Nezapomeňte na označení, jinak vám nějaký hladový spolubydlící papíry zničí (můj případ…)
- Digitální práce? Přeneste je na „virtuální lednici“ — tedy zavřete je na noc a ráno otevřete čistou hlavou.
Vlastně — celý ten ledničkový rituál je hlavně o tom nedělat rychlá rozhodnutí a dát sami sobě odstup. Na tom se shodujeme v našem komunikačním týmu i s kamarádem ze Zlína — někdy fakt pomůže jen nechat věci odležet. Nejlepší nápady stejně přicházejí až když ráno hledáte máslo, ale najdete svůj nedokončený projekt. Nebo aspoň v mém případě to často zachránilo situaci…
Vyzkoušíte nebo už ledničku používáte?
Jestli jste to nikdy nezkusili, schovejte dneska večer aspoň poznámky do lednice — a ráno se nad nimi zaseklýma očima podívejte znovu. Pište dolů do diskuze, jestli vám to změnilo pohled na váš vlastní výtvor, nebo jen zkazilo snídani.
V našem chatu se o tom vedou boje — zkuste a napište, jak to dopadlo. Vždyť… pročnedát umění do ledničky?
