Zkuste si představit – běžný čtvrtek, vracíte se utahaní z práce, nohy těžké, v hlavě tisíc věcí. Rychlá procházka po bytě a najednou cítíte ten zvláštní pocit… Jo, chodidla která se dotýkají podlahy úplně jinak. Možná zní divně cvičit bosí, ale čím víc o tom vím, tím víc mě to baví zkoumat. Nedávno jsme to řešili v našem chatu s kolegy – a i odborníci z FTVS říkají, že to není žádný hipsterský výstřelek.
Proč vlastně cvičit naboso?
- Přirozený pohyb: Naše tělo je (stále ještě!) stavěné na to, chodit a běhat bez bot. Naše prababičky běhaly po trávě, my po linu nebo parketách – to je fakt rozdíl.
- Lepší stabilita: Cvičení naboso zapojuje více malých svalů – často takových, o kterých nemáme ani tušení. Fixační svaly kolem kotníků a chodidel prostě v keckách flákají šichtu.
- Prevence úrazů: Trénink bez bot údajně pomáhá předcházet bolestem kolen či zad… i když musí se k tomu přistupovat rozumně, samozřejmě.
Mě osobně překvapilo, že když jsem zkusil (měsíc zpět) párkrát jógu naboso, neměl jsem pak večer natažené prsty. Sousedka, co dělá pilates, říká: boty v tělocvičně jsou přece úplný nesmysl — brání vnímat povrch, narušují rovnováhu. Možná na tom fakt něco bude.
Hrozí nějaké mínusy? No… ne každému to sedí
Začnu varováním – jestli máte potíže s klenbou, patní ostruhu, nebo určité typy cukrovky, raději nejdřív proberte cvičení bosky s ortopedem. Taky si pamatuju, jak mi před lety fyzioterapeut řekl, že každý krok naboso je v paneláku úplně jiný než na louce. Takže pozor na tvrdé podlahy, aby vás za týden nebolela záda víc než z práce.
[IMAGE2]barefoot workout at home Czech flat[/IMAGE2>
Pokud cítíte nejistotu, začněte opravdu opatrně… Třeba pár minut denně. I v józe vám často opakují – sledujte signály těla. Hodně lidí v diskuzích psalo, že první dny je to zvláštní (a že sousedům může vadit dupání).
Jak tedy začít cvičit naboso – a neztrapnit se před zrcadlem?
- Začněte na měkké podložce nebo na koberci. Dřevo nebo lino jsou fajn, ale první dny to může být, no… zvláštní.
- Vyzkoušejte pár větších pohybů – dřepy, lehké podřepy, třeba i krátkou jógu. Pokud vás bolí chodidla, nepřehánějte to.
- Sledujte, co říkají vaše nohy — někdo má po týdnu pocit, že narostly svaly, jiný je naopak unavenější.
- Když jdete ven – bosky jen tam, kde je to bezpečné a čisté, třeba zahrada, lesní stezka u Berouna…
Osobně mě (cca před třemi měsíci) upřímně překvapilo, jak mi začaly líp fungovat rovnovážné pozice. A upřímně? Občas mě mate, že to nefunguje na druhé – kolega z práce cvičí v ponožkách a prý necítí rozdíl. Možná to máme každý trochu jinak…
Mýty a zajímavosti – možná nevíte, že…
- Chůze naboso je prý i „nejlevnější masáž“ – pokud ale rádi investujete do gadgets, existují i „bosoboty“.
- V některých fitkách v Praze už najdete speciální barefoot zóny. Ale i doma se dá začít – stačí vyhrnout koberec a jít na to.
- Nečekejte žádné rychlé „zázraky“ – změnit způsob chůze trvá týdny až měsíce.
Co z toho plyne?
Cvičení naboso není žádná zázračná metoda, ale pro část lidí je to malá revoluce – lepší stabilita, pocit uzemnění, nové vnímání pohybu. Já si na to teď nedám dopustit, i když občas zakopnu o kabel od laptopu. Vlastně se pořád učím, co mi sedí právě na těle a co ne. No, v tom je možná ta největší výhoda…
Tak co, jdete do toho? Napište mi, jaké máte zkušenosti a kde v Česku je podle vás nejlepší místo na bosou jógu — v parku, nebo v obýváku? Všechno má svoje plusy… no vy chápete.
