Možná to znáte – otevřete Instagram, přečtete si pár článků na Seznamu a najednou máte pocit, že v hlavě víří samé cizí myšlenky. Když jsem minulý měsíc vedla workshop v kavárně v Brně, skoro polovina lidí přiznala: „Inspirujeme se až moc, někdy už nepoznáme, kde jsme ještě my.“ Nejste v tom sami – ale tahle zdánlivě malá chyba může zabít vaši kreativitu rychleji, než si stihnete uvařit turka.
Inspirace vs. kopírování: hranice, kterou snadno přehlédnete
jasně, inspirace je základ – nikdo netvoří ve vakuu. Česká scéna je malá, všichni sledují ty samé influencery, designéry, podcasty. Ale z inspirace se stává problém, když místo vlastního nápadu vytvoříte jen „českou zmenšeninu“ něčeho populárního z Berlína nebo Varšavy. Na to nedávno narážela moje kolegyně v našem týdenním brainstormu: „Hele, proč vlastně kopírujeme pořád dokola stejné Instagram Reels motivy? Nikoho to už nebaví.“
Co se děje ve vaší hlavě, když kopírujete
Psychologové z Masarykovy univerzity nedávno publikovali studii: když člověk pravidelně opakuje cizí řešení nebo styl, jeho mozek „leniví“. Dochází k tomu, co nazývají „mentální pasivitou“ – mozek se prostě spokojí s tím, co už někdo vymyslel. Po měsíci kopírování memeček nebo šablon máte nápady jak ponožky po Vánocích – žádné.
- Líný mozek – menší nadšení do tvorby, méně osobitých nápadů
- Pocit, že nejste originální – často slyším v diskuzích, že už „vše bylo vymyšleno“
- Riziko vyhoření – rutinní tvorba bez kreativity neuspokojuje
Všechno tohle mi potvrdila i kamarádka, která má menší grafické studio v Olomouci: „Když jsme kopírovali trendy, bylo to rychlejší, ale za půl roku jsme neměli chuť dělat nic nového.“
Jak přestat slepě kopírovat a najít svůj styl
Ruku na srdce – opravdu chcete, aby další váš projekt vypadal jako milion dalších na #madeincz? Nejspíš ne. Zkuste tohle (i když to zní jako malé krůčky, funguje to lépe než jakýkoli hack z TikToku):
- Zavřete inspiraci, otevřete prázdný list – první nápad napište bez koukání na Pinterest, Dribbble nebo cizí prezentace. Fakt to jde (zkoušel jsem minulé úterý).
- Vraťte se k „dětskému“ přemýšlení – zapomeňte chvilku na limity a očekávání (zkuste brainstorming jak ve školce, bez autocenzury).
- Kombinujte lokální a vlastní zkušenost – třeba vezměte motiv z cest na Šumavu nebo vzpomínku na letní festival v Ostravě.
- Dejte si den offline (nebo aspoň dopoledne) – bez sociálních sítí. Možná se bude zdát, že „nic nevymyslím“, ale obvykle to naopak otevře prostor pro vaše vlastní myšlenky.
A pokud vás láká něco okoukat? Nechte to být a zapište si místo toho svůj úplně nejstřeštěnější nápad bez filtru. Popravdě, z 10 pokusů bude 9 použitelné jen do rodinné skupiny, ale ten desátý – to možná bude právě ono, co chytne.
Kdy je inspirace v pořádku (a kdy už ne)
Samozřejmě – nikdo z nás netvoří ve vakuu (zase ten paradox). Dobrá inspirace vás nakopne, ale nepřebije váš hlas. Pokud už u třetího svého projektu vidíte, že sledujete spíš trendy z Londýna než vlastní cestu, je čas dát si „detox“. Můj soused to řeší tak, že jednou měsíčně místo Pinterestu vyráží s blokem do lesa nebo do centra Prahy. Prý funguje.
V závěru… říkáme si, že je to jednoduché, ale ono není
Na první pohled se zdá, že najít svůj styl a nebýt kopií je samozřejmost – ale každý týden potkávám kreativce, kteří v pasti kopírování uvízli, aniž by si toho všimli. Možná je to i váš případ – kdo ví. Zkuste si tento týden záměrně napsat tři úplně divné nápady, které nejsou inspirované ničím cizím – a pochlubte se (nebo si je aspoň nechte pro sebe). Vlastní kreativita je fakt víc než dobře okopírovaný hotový projekt… no vy už chápete.
Napište do komentářů: Jak bojujete vy s kopírováním? Vyšlo vám někdy, že jste šli raději vlastní cestou?
