Věděli jste, že průměrná česká domácnost vyhodí ročně téměř 40 kilogramů jídla na osobu? To je víc, než kolik váží třeba pytel brambor z Lidlu na podzim. Přitom stačí pár jednoduchých kroků a to, co zbylo po včerejší večeři, může zítra zachránit nejen peněženku, ale i chuťové pohárky. V tomhle článku se s vámi podělím o tipy, které fungují u nás doma — a možná i vy objevíte nějaký ten skrytý poklad na dně lednice.
Proč jídlo opravdu nevyrábět na jedno použití
V našem činžáku se pravidelně řadí ke kontejneru igelitky plné starého chleba nebo polovičních porcí těstovin v plastu. Moje máma by za tohle nadzvedla obočí — prý za totality? by to bylo skoro svatokrádež. Pravdou je, že většina zbytků má druhý (nebo třetí) život, stačí se jen trochu zadívat na lednicový zmatek a použít fantazii.
A navíc, když člověk ví, že šetří nejen peníze, ale i planetu… pak má polívka ze včerejší rýže trochu lepší chuť (nebo jsem jen přesvědčivý, kdo ví).
Co se dá zbytkům udělat? Tady je pár možností:
- Polévky a vývary — Zapečená zelenina, zbylý kuřecí výpek, suché pečivo? Stačí přidat vodu a koření: polévka na světě.
- Frittata nebo omeleta — Máte brambory od večeře a pár vajec? Měsíc tři zpátky jsem zkoušel do omelety zamotat i kousek včerejší pizzy. Výsledek byl… zajímavý.
- Zapékané pokrmy (zapečené těstoviny, nákypy) — Těstoviny, trocha šunky, sejra, vše zalít smetanou nebo kefírem. V troubě za dvacet minut a oběd je hotový.
- Sendviče, tortilly — Kuře nebo pečení? Stačí rozpůlit housku a naházet dovnitř, co šuplík dá.
- „Čistka lednice“ – pánev nebo bigos — všechno, co se tam válí už třetí den. Kolega tvrdí, že šalotka plus hermelín plus pár koleček mrkve je vlastně slušné asijské stir-fry.
TIP: V Plzni nám v chatu říkali, že rajskou od nedělního oběda může zachránit pár kousků sýra a pečivo místo knedlíku — stačí ohřát, zamíchat. Fantazii se meze nekladou, i když… ne vždy je to kulinářská hitparáda.
Praktické rady: jak na „zbytkovou kuchyni“
- Plánujte, ale s rezervou. Když vaříte, myslete na další den — dušené maso vydrží, studené brambory se změní v salát.
- Skladování je základ. Skleněné nádoby, voskované ubrousky, i zavařovací sklenice. Obyčejná folie se často protrhne, mám s tím vlastní zkušenost — a pak lednice páchne, jak stará svačina z tábora. Popisky a data na krabičky fakt pomáhají.
- Pravidlo 2–3 dnů. Co nesníte do tří dní, raději zamrazit nebo… přiznejme si, už je to spíš na vyhození. V tomhle jsem jednou šlápnul vedle, když jsem risknul zapečený květák z pondělí — úterý, ale středa už byla moc.
Nedávno jsme s kolegy dávali dohromady menší výzvu — týden vaření „ze zbytků“. A světe div se, rodinné výdaje na potraviny klesly skoro o čtvrtinu. Neříkám, že je to univerzální recept, možná nám prostě zrovna zbyl větší kus masa než obvykle. V každém případě menší množství „odpadků“ udělalo radost nejen popelářům, ale i nám.
Jak omezit zbytky už při nakupování?
Když jdete do Alberta bez seznamu (a hlavně hladoví), často koupíte zbytečnosti. Jednoduchý trik, co mi poradila teta z Brna: Nakupujte na dva dny dopředu, ne na týden — pak se vždycky něco z hodí, ale lednice, obrazně řečeno, nevybuchne. Navíc, kolikrát pak nekoupíte další vaničku tvarohu, když už máte dvě starší… no to znáte.
V našem městě se teď rozvíjí hnutí „kuchyňských swapů“ — lidi si mezi sebou vyměňují přebytky, nebo na menších trzích prodávají domácí pokrmy. Neříkám, že bych to praktikoval denně, ale párkrát jsem odnesl z trhu boršč ve sklenici, který někdo vařil právě ze zbytků.
Váš zítřejší oběd už možná čeká v lednici
Zkuste na to příště jít jinak — ne jako povinnost, ale jako výzvu. Experimentujte, zapojte rodinu, vyměňte tipy s kamarády (nebo komentujte dole, jak to děláte vy!). Výsledek možná překvapí — a to nejen chutí, ale i částkou, která zůstane na účtě. Však… však vy víte.
