V noci na pátek provedla Rusko další útok na Ukrajinu použitím rakety typu Oreshnik. Tento střelecký útok představuje druhé použití této zbraně od začátku plnohodnoté války, která začala v roce 2022. CNN přináší zpětný pohled na první nasazení této rakety, které se odehrálo v listopadu 2024 při útoku na město Dnipro.
První zaznamenané použití rakety Oreshnik
První případ využití rakety Oreshnik se stal v období, kdy Ukrajina čelila intenzivním útokům. Tato raketa byla vypálena během vojenské operace, jejímž cílem bylo zasáhnout strategické cíle na území protivníka. Článek přináší podrobnosti o jejím použití a dopadech, které měly na ukrajinské město Dnipro v posledních měsících roku 2024.
Charakteristika rakety Oreshnik
Oreshnik je označován jako bezpečnostní a strategická zbraň, jejíž účelem je zasáhnout klíčové cíle z dálky. Tento missile má specifické technické parametry, které jej činí vhodným pro přesné útoky na vybrané cíle za podmínek, kdy je nutné minimalizovat riziko pro okolní obytné zóny. Je vybaven moderní navigační technologií, jež umožňuje vysokou přesnost zásahu.
Reakce mezinárodního společenství
Útok raketou Oreshnik vyvolal širokou mezinárodní pozornost a různé reakce. Některé státy vyjadřují obavy nad eskalací konfliktu, zatímco jiné zvažují možnost zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Vlády Velké Británie a Francie například již naznačily připravenost vyslat své jednotky na podporu ukrajinských obranných operací.
Obecný kontext a aktuální dění
V posledních týdnech dochází k řadě událostí, které ovlivňují situaci na Ukrajině i v dalších regionech. Proti-režimní protesty se šíří v Íránu v souvislosti s tvrdým zásahům místní vlády. Vztahy mezi Čínou a Venezuelou jsou také předmětem mezinárodního zájmu, přičemž se spekuluje o možnosti, že Peking může sledovat Caracas jako model pro své kroky vůči Tchaj-wanu.
Mezitím v Evropské oblasti pokračují protesty, v Íránu jsou zaznamenány početné demonstrace v hlavním městě i jinde. Americký počet obětí v souvislosti s útokem ve Venezuele je odhadován na víc než 100 mrtvých. Na Blízkém východě se situace v Jemenu nadále zhoršuje, když saúdské síly podnikají operace za podpory místních milicí, jež se snaží ovládnout klíčová města.
V reakci na různé globální výzvy mluví francouzský prezident Macron o pokušení velmocí „rozdělit svět“. V této souvislosti je také zkoumán současný vývoj venezuelské politiky, přičemž odborníci naznačují, jak by mohla vypadat budoucí podoba tamní vládní struktury. Obecně lze říci, že politická situace v této jihoamerické zemi je stále nejistá a složitá, s dlouhodobým vývojem na obzoru.
