Věděli jste, že průměrný Čech podle statistik v restauraci utratí víc než v supermarketu za celý týden? Nedávno jsme s kolegy u piva debatovali, proč je večeře venku tak drahá — a přitom by to šlo o fous levněji, kdybychom si vzpomněli na jednoduchý babiččin trik. možná vás překvapí, jak banální a přitom účinný může být…
Proč vlastně platíme tolik? Skrytá úskalí jídelních lístků
Na první pohled si říkáte: “Vždyť si jen zajdu na jídlo a kafe, to mě nezruinuje.” Ale každé číslo na účtu má svůj důvod — restaurace chytře pracují s našimi zvyky.
- Menu má naschvál dražší položky nahoře
- Voda a příbory často nejsou zdarma (kdo by to u nás čekal?)
- Místo poledního menu láká obsluha na „novinku od šéfkuchaře”
Kolega mi před měsícem vyprávěl, jak se nechal zlákat malinovou limonádou za 80 Kč — a doma pak počítal, že za nákup malin koupí dvě krabičky… Všichni děláme tyhle chyby, i když si to nechceme přiznat.
Babiččin trik – co skrývá pod oblíbeným ubrusem?
Moje babička měla svoji “restaurační poučku” — vždycky říkala: „Objednávej jen to, co bys doma těžko uvařil.” už jako dítě jsem to bral s rezervou, ale dnes tomu rozumím. Jasně, svíčkovou zvládnete stejně dobře, někdy líp, navíc za polovinu ceny.
Co tedy udělala? Kdykoli šla do podniku, vybrala si jídlo podle těchto pravidel:
- Neobjednávat polévku, salát a pití — raději vodu z kohoutku. Nebo doma.
- Hlavní chod jedině něco speciálního, co doma často neděláte (třeba zvěřina, sushi, mořské ryby).
- Pokud je dezert, tak jen tehdy, když je to domácí dort nebo něco, co normálně nepečete — a v klidu si ho rozdělíte s kamarádem.
Připomíná to něco? U nás v Plzni v restauracích často vidíte rodiny, které “nahodí velkolepé menu” — ale pak mrmlají, že zaplatily pětistovku za rajskou a dva kousky chleba. No, babička by jim řekla své…
Praktické rady, které fungují — zažil jsem sám
měsíc zpátky jsem si dal tu práci a sledoval, kolik nechám v hospodách a kavárnách. Nevynechal jsem jedinou účtenku: fakt stačí začít pít vodu, vynechat předkrm a ubrat z dezertu — a najednou jsou na účtu stovky navíc.
Doporučuji:
- Zeptejte se na vodu z kohoutku (někde se tváří divně, ale většinou vám ji přinesou — aspoň v Brně je to běžné)
- Sdílejte dezert, nebo si ho objednejte až po jídle — často pak už nemáte chuť
- Nenechte se nalákat na extra věci z lístku, které vypadají sezonně (bývají nejdražší), radši zůstaňte u poledního menu
- Porovnávejte ceny — v jedné ulici rozdíl klidně i 80 Kč za stejné jídlo
Jo a ještě — v Praze je teď „trend” účtovat si za pečivo zvlášť, i když si ho nevšimnete v lístku. Dá se smlouvat? Občas ne, ale alespoň víte, nač se připravit.
Ušetřit, a přitom si užít – pravda bez přikrášlování
Někdy mi přijde, že sváteční nálada v restauraci je právě v tom, že si vyberete jednu věc a soustředíte se na ni — ne že si objednáte tři chody a pět drinků. možná to není pro všechny, i já mám chvíle, kdy na to zapomenu a nechám se unést. Ale když mi bankovní appka pípne týdenní report, jsem rád, že babiččin trik nezapomínám tak často…
Máte taky svůj způsob, jak neodcházet z restaurace s prázdnou peněženkou? napište dolů do komentářů — tipů na přežití v českých podnicích není nikdy dost. Vlastně by mě zajímalo, jestli je v Brně opravdu levněji, jak se říká… no, vy to asi víte líp než Google.
