Začátky a motivace
Již od mládí byl umělec JR fascinován vlaky. Ve svých raných letech, když jezdil na předměstí Paříže do města, vnímal jejich pohyb jako poslání plátna, na němž mohly vznikat artefakty, jež by se jinak nedostaly na veřejnost. To byl hlavní důvod jeho graffiti na vlakových soupravách. Vysvětloval, že právě tímto způsobem se jeho práce dostávala na místa, kam by umělec jinak nezavítal. Stejný důvod ho vede k tomu, aby své značky stále umisťoval na vlaky i v současnosti.
Návrat k veřejnému prostoru a velké projekty
V roce 2024 představil JR své nejnovější dílo s názvem „L’Observatoire“. Jednalo se o radikální obnovu starého vlaku z počátku 20. století, která proběhla na Benátském bienále. Tento vlak, soukromá souprava objednaná od cestovní kanceláře Belmond, je nyní nazýván diamantem vozu v rámci legendárního vlakového spojení Venice Simplon-Orient-Express. Tento vlak, provozující spoje po celé Evropě, má nejdelší trasu mezi Paříží a Istanbulem.
Luxus a inovace v historii kolejiště
Již předtím patřící mezi nejluxusnější vlakové cesty světa, přidání „L’Observatoire“ zvýšilo úroveň komfortu na novou úroveň. Přenocování v této soupravě začíná na částce 80 000 dolarů za jednodenní jízdu, avšak hosté si rezervují „apartmá na kolech“, jak ve společnosti JR označuje tento zážitek. Souprava obsahuje ložnici, salonek, soukromou jídelnu, koupelnu, knihovnu i čajovou místnost. JR dostal volnou ruku při přestavbě 23 metrů dlouhého bývalého spaní. V jedné místnosti je dominantní vysokostěnná vana, v dalším prostoru se nachází kruhová knihovna s elektrickým krbem a v ložnici je střešní okno, které se otevírá jako clony na objektivu fotoaparátu.
Výjimečnost a trvalost uměleckého díla
„Měl jsem možnost dělat věci, které nejsou povoleny v jiných vagonech,“ uvedl JR s nadsázkou. Pro umělce známého svým dočasným dílem, například plakátováním obřích fotografií na skleněnou pyramidu Louvre nebo na rijnských favelách, představoval tento vlak vzácnou příležitost k trvalé tvorbě. Vyjádřil přání, aby se tato souprava stala vlastním uměleckým dílem, a zdůraznil, že většina jeho velkoformátových projektů vyžadovala spolupráci týmů dobrovolníků z celé Evropy. Při její realizaci bylo použito ručně malovaných vitráží od německé firmy s pětisetletou tradicí, mramoru Carrara z Itálie či stěn s dřevěným intarsiem.
Detaily a osobní prvky
„Všechno bylo provedeno s maximální péčí, protože to tu bude navždy,“ řekl JR. Uvnitř vlakové soupravy jsou také zvláštní prvky s jeho podpisem. Na podlaze knihovny je vypáleno jeho iniciály, v koupelně je mozaika s jeho rukopisem a na stěnách visí fotografie z jeho cest. Mezi knihami je například publikace o Ellis Island či kopie filmu, který vytvořil s Robertem De Nirem o uměleckém otci herectora.
Tajemství ukryté v soupravě
Mezi nejzajímavější prvky patří ty, které nejsou viditelné na první pohled. JR ukryl do vlakové soupravy řadu „ejíček“ a skrytých tajných přihrádek. Například jeho vlastní fotoaparát Leica je zakrytý v jedné z částí. Některé prvky mají i zkušenostní charakter, například vypínač, který ztlumí osvětlení, aktivuje diskotéku a tajné reproduktory. Cílem je, aby každý cestující prožil „celou cestu uvnitř cesty“, jak popsal JR.
Osobní vztah a vychutnávání si díla
Od začátku svého projektu JR vlak navštěvoval, když stál v Gare de L’est v Paříži. Občas sem vzal i svého syna, s nímž popíjí čaj v občerstvovacím voze. Jeho syn má k vlaku zvláštní vztah. „Myslí si, že je to jeho ložnice,“ řekl JR. „Je mu pět let, ale celý život ho sleduje, jak se staví.“
Rozjímání nad časem a luxusem
Pro JR je nejdůležitější aspekt „L’Observatoire“ čas. Vyzval se, že si nyní může vychutnat svůj výtvor a pořádat ve vlaku obědy nebo večeře. Strávil zde i hodiny při sledování sněhu, který plouvá kolem mimo okno, zatímco vlak projížděl Rakouskem. Sám přiznal, že navzdory luxusu je skutečným privilegium právě čas strávený mimo běžný život, nikoli materiální prvky soupravy.
Závěr
„Největším luxusem není kožená lavička nebo záclony, ale čas,“ říká JR. „Váš čas na vlaku. To je něco, co skutečně potřebujeme.“ Ačkoliv je „L’Observatoire“ luxusem dostupným jen málokomu, JR tvrdí, že ve skutečnosti potřebujeme mít sny. I když je nikdy nesplníme, jejich existence má podle něj hodnotu. Často se vrací do vlaku, když je v přístavišti v Paříži, protože ví, že cestuje po celém světě. Někdy jezdí sám, jindy sní o tom, že jednou skutečně bude.
Rozhovor vedla Laura Jackson.
