Pamatujete, jak jsme si mysleli, že vyhoření hrozí jen workoholikům v drahých oblecích? Omyl. Vyhoření si klidně dojde pro pokladní v Kauflandu, pro mámu na rodičovské i ajťáka pracujícího z domova. Nedávno mi kolega u piva říkal, že už 3 týdny spí sotva 4 hodiny a ve dne na všechno kašle. No, a tohle je jedna z nejtypičtějších pastí, jak vyhoření vypadá v roce 2024 — a vlastně skoro nikdo není imunní.
Co je vlastně vyhoření a jak nenaskočit na špatnou stopu
Oficiálně je vyhoření podle WHO „syndrom, který vzniká v důsledku chronického stresu na pracovišti“. Ale dost teorií. Reálně? Přestanete mít z věcí radost, všechno je těžké — na telefony nemáte energii, v tramvaji vás štvou lidi a ráno je absolutní peklo. Můj soused třeba říká, že v lednu prostě přestal cítit kávu: pila ji, ale necítil žádnou chuť.
- Únavu nelze dospat, ani když máte volno
- Zapomínáte (schůzky, PIN karty, nákup mléka — klasika)
- Všechno je buď jedno, nebo vás to rozčiluje
Všimněte si, že zde není napsáno „nenávidím svou práci“. Můžete dělat, co vás baví, a přesto být vyhořelí — i když možná je to menší pravděpodobnost, otázka, viďte?
Jak poznat, že už jste na hraně
Na konci minulého roku jsem díky anonymnímu průzkumu v naší firmě zjistil, že každý čtvrtý z nás má podezření, že tohle je ono. Zkuste si odpovědět na 3 otázky:
- Proč ráno vstáváte — kvůli povinnostem, nebo něčemu, co vás doopravdy těší?
- Kdy jste naposledy dělali něco jen tak pro radost (a ne pro lajky)?
- Dokážete říct ne, i když víte, že tím někoho naštvete?
Pokud jste aspoň u dvou z těchto otázek v rozpacích — je čas dávat si bacha.
Pět rychlých kroků: Jak vyhoření předejít už tento týden
Ano, existuje milion rad typu „víc jogurtu, víc běhat, méně obrazovek“. Některé fungují. Pro mě (a znám to už léta — poprvé jsem s tím bojoval před sedmi lety během první vlny covidu) je důležitější začít drobnostmi:
- Vědomý mikro-odpočinek: Místo dvou hodin Netflixu si dejte 15 minut klidného existování, kdy na nic nemyslíte. Fakt nic.
- Ne každé „ANO“ je hrdinství: Naučte se říct „teď to nejde, vraťte se za hodinu“. Zní to hloupě — ale funguje.
- Vytvořte si rituál (i podivný): Pátek je pro mě salát z vietnamského bistra a okruh stromovkou. Je to rutinní a záchranné.
- Hejtujte s kolegy: Ventilace je důležitá. Jak řekl můj kamarád: „Když si zašeptáme, že je to na prd, už se to snáší líp.“
- Malé radosti, které nejsou na Instagram: třeba čaj z Libře, kde prodavačka pamatuje i moji babičku. Prostě lokální zážitky, které vám nikdo nesebere.
[IMAGE2]happy relaxing Czech people in park[/IMAGE2>
Kdy už je fakt čas za odborníkem
Nebudu lhát — někdy už malé změny nestačí. Pokud se týdny nic nelepší nebo naopak zhoršuje, vyhledejte psychologa. Nemusí to být trapné. V Praze i Brně už dnes psychologů přibylo tolik, že je to skoro jako objednat si pizzu.
V našem četu se nedávno radil kolega, který se tam prostě objednal přes aplikaci Hedepy a za dva dny už měl online sezení. Ušetřilo mu to měsíc sebe-přemlouvání…
Jde tomu předejít jednou provždy?
Popravdě — asi ne. Každý máme v životě období, kdy je toho prostě moc. Ale jde o to tu spirálu zachytit dřív, než nás to fakt rozebere. Většinou pomáhá mít jednoho člověka, kterému řeknete kompletně všechno (nebo skoro všechno, že).
Vlastně to je mnohem účinnější než všechny rady z LinkedInu dohromady — i když, možná mi jenom víc fungují vztahy než rady z článků, v tom si nejsem úplně jistý.
Vlastně, jaký je váš způsob, jak s vyhořením bojujete vy? Napište dolů do komentářů, nebo to prostě řekněte někomu, komu důvěřujete. Hlavně to nenechávejte zavřené pod pokličkou. Však víte…
