Minulý měsíc jsem ve frontě v supermarketu koutkem oka sledoval mladou maminku — evidentně lovila v peněžence poslední drobné, zatímco její dcera se dožadovala čokoládové tyčinky. Takových scén teď vídám víc než obvykle. Češi nejsou žádní nováčci, co se týká šetření — ale inflace, která se už několik let nebezpečně drží kolem 10 %, otřásla i těmi nejotužilejšími. A věřte, stát doma s dětma, když se ceny zblázní, je jiná liga.
Jestli jste někdy cestou na nákup zhluboka povzdechli, protože nevíte, jak ještě zlevnit rodinný rozpočet, nejste v tom sami.
Proč šetření s dětmi bolí dvojnásob
Řekněme si to na rovinu: dítěti těžko vysvětlíte, proč Vánoce nemohou být každý měsíc a proč lízátko už není v akčním košíku „jen tak“. Inflace je zrádná v tom, že děti ji „vidí“ – zmrzlina najednou stojí dvojnásobek a oblíbené křupky zmizely nadobro. můj syn přišel před týdnem domů s otázkou, jak to, že chléb už není celý zabalený, ale máme ho na půlky.
A rodiče? Někdy to zvládají s humorem, jindy spíš se skřípěním zubů. Ve firemním chatu jsme nedávno řešili, kdo přeorganizoval jídelníček dětí a kdo jen rezignovaně přehlíží ceny. Z toho vyplynulo jedno slovo – sdílení.
Pohodlný trik, který v Česku začíná fungovat
Možná to není revoluce, ale sakra se osvědčil. Společné sdílení nebo výměna věcí a aktivit mezi rodinami, co se znají z školky, práce nebo sídliště. Občas mi to připomíná devadesátky – jen místo „dojdi si ke stánku“ si dnes v Facebook skupině půjčujeme dětské boty, knihy nebo zbytky stavebnic. Kolikrát se dělíme i o předplatné streamovacích služeb. Třeba minulý měsíc jsem díky výměně postýlky ušetřil dvě tisícovky a navíc poznal nového souseda.
Tohle sdílení není ostuda, i když máma ze školky občas vypadá překvapeně. Je to nová normalita.
Jak začít sdílet a ušetřit? Můj postup — ne vždy ideální
- Nečekejte, až vás někdo osloví. Většinou to nikdo za vás neudělá. První nabídněte, že máte navíc helmu, kočárek nebo zimní bundu.
- Zapojte se do místních skupin. Třeba „Děti Praha 4“ na Facebooku nebo WhatsApp skupina na sídlišti. Tam to žije víc než v diskusi pod článkem na Novinkách.
- Dělejte seznam věcí na výměnu. S dětmi je to fajn zábava, napíšete, co už nepotřebují, a co by rády zkusily.
- Nebojte se říct si o pomoc. Moje sousedka nabízela dětské knížky doslova „za úsměv“. Neberte sdílení jako selhání, spíš jako win-win.
Občas se něco pokazí, někdy přijde malá nepříjemnost — zapomenutá bota, škrábanec na koloběžce. Ale ve výsledku si rodiny uleví. možná mi to ušetřilo i další cestu do IKEA…
3 další triky, které u nás fakt fungovaly
- Hromadné objednávky potravin — s pár sousedy kupujeme velká balení ovoce, mléka nebo plen. Rozdělí se to jako v družstvu. Ušetříte čas i peníze.
- Výměna služeb — jeden táta opraví kola, druhá máma uvaří dětem na oslavu. Jasně, že ne všude to funguje, ale často je to lepší než platit každému zvlášť.
- Herní kroužky a domácí kina — místo drahého kina v centru uděláme „kino doma“. Děti nosí popcorn, každý přinese jiný film. Úspora? V průměru dvě stovky na večer.
Slyšel jsem, že ještě existují sdílené zahrádky, ale to už je jiný level. Nám stačilo těchhle pár změn.
Stále váháte? Nejste sami
Možná přemýšlíte, jestli to má cenu. Občas taky pochybuji, jestli neděláme z dětí „sběratele slev“. Ale upřímně — děti podle mě ocení spíš zážitky než další hračku z reklamy v televizi. A kdo ví, možná se na inflaci za pár let budeme dívat s úsměvem… nebo aspoň s menším stresem.
Co z toho vytěžit dál?
Zkusíte trik se sdílením? Nebo máte vlastní vychytávky na přežití inflace s dětmi? Napište mi o tom — v chatu na sídlišti nebo tady pod článkem. Sdílená starost, poloviční starost. Víc k tomu asi netřeba dodávat.
V každém případě: držím palce. Třeba zítra v Lidlu natrefíme na ty sušenky za půlku… no, vy víte.
