Nedávno jsem někde četl, že průměrný Čech za život absolvuje přes 40 prvních rande. Zní to hodně, ale když si vezmete všechnu tu kávu, procházky na Petříně a tinderové večeře v Lokálu — vlastně se to sečte rychle. No a každé to setkání v sobě nese jedno riziko: potkáte člověka, který rád tahá za provázky. Manipulátor na prvním rande? Bohužel není zas taková vzácnost.
Možná si říkáte: jak bych ho (nebo ji) poznal(a) hned napoprvé? Mám pro vás metodu, která vždycky (zatím) zafungovala — a přitom k ní stačí jedna jednoduchá otázka.
Proč jsou právě první rande zrádná?
Na prvním rande je skoro každý trochu nervózní, každý chce ukázat jen to nejlepší. Někteří to ale dovedou do extrému — a místo přirozenosti nasadí masku, kterou by jim mohl závidět kdejaký herec z Dejvického divadla.
Můj kolega, který chodí na schůzky častěji než si objedná kávu v CrossCafe, říká: „Člověk pozná manipulátora často až po čase, ale jsou způsoby, jak je odhalit hned.“ a já mu začínám věřit.
Jedna otázka, co odhalí víc než celý psychotest
Když se mě kamarádka nedávno ptala, jak si někdo může být jistý, že na druhé straně nesedí narcis nebo skrytý manipulátor, v hlavě mi naskočila situace z mého vlastního rande — měsíc zpátky v jedné kavárně na Vinohradech. Stačila jedna věta:
„Jak bys popsal(a) svůj největší životní průšvih nebo chybu a co jsi z toho odnesl(a)?“
zdá se to banální, ale zkuste si to představit v praxi. Odpověď odhalí mnohem víc než balíčky filozofických frází typu „moc pracuji“ nebo „jsem příliš upřímný/á“. Normální člověk se na vteřinu zastaví, zamyslí a vybaví si něco ze života — manipulátor se začne kroutit.
Jak poznat, že odpověď něco skrývá?
- Vyhýbavost. Místo odpovědi přijde protiútok: „A proč se ptáš?“
- Svalování viny. V odpovědi se neobjeví sebemenší náznak vlastního pochybení — za všechno prý můžou ostatní, bývalý zaměstnavatel, ex, stát, počasí.
- Přílišná obecnost. Odpověď je tak mlhavá, že by šla aplikovat na kohokoli („někdy bývám netrpělivý“).
- Defenzivní humor. Vtipkování na obranu místo sdílení konkrétní zkušenosti.
Jasně, každý jsme jednou nebo dvakrát utekl před nepříjemným tématem. Ale když je odpověď jen a jen obrana, zpozorněte. Jak říká moje máma: „Kdo se neumí bavit o vlastních chybách, schovává před světem mnohem víc.“
Pár dalších poznávacích znamení, když chcete jít víc do hloubky
Kromě otázky na chybu vidím ještě pár dalších indikátorů manipulace, které se na rande v Praze, Brně i Jihlavě čas od času objeví:
- Mluví jen o sobě — hodinu, dvě, celý večer.
- Zlehčuje vaše názory, i když jste řekli jen něco nenápadného („fakt to tak vidíš?“ nebo „ty jsi asi nikdy nezažil/a opravdovou lásku“).
- Snaží se všechno převést na vinu nebo selhání ostatních.
Neříkám, že všichni z nich jsou manipulátoři na úrovni hollywoodských thrillerů, ale několikrát jsem už viděl, jak se stejné vzorce pořád opakují. Možná mám na to už čuch…
Co když váháte? Důvěřujte intuici, ale nesuplujte Sherlocka
Pravda je, že se vám může stát, že odpověď nesedí do šablony, ale nebude tím hned podezřelá. Každý má špatný den, někdo je prostě víc plachý — zvlášť když si dáváte první rande ve slovanské sauně a vedle sedí párek důchodců, co hodnotí vaše boty… Možná vám jen připadlo, že je něco divně. V tom případě prostě pozorujte dál.
Klíčové je to nepřehnat se „soudcováním“, jak tomu občas říkáme v našem chatu. Moje zkušenost — když vám něco nesedí už po deseti minutách, není ostuda dát tomu stopku. Naopak se vyhnete spoustě pozdějších trápení.
Můj závěr? Nejde o to někoho nachytat, ale mít klid v hlavě
První rande je jako první stránka v nové knížce — nikdy nevíte, co přijde dál. Ale tu jednu otázku mám v záloze vždycky. Nedá mi spát před první kávou, v Praze ani v Ústí, a už mi párkrát zachránila hezký večer (nebo aspoň rychlý únik z něj). Tak ji klidně zkuste — i když možná, že na někoho fungovat nebude… v tom případě pište do komentářů, ať víme, co kdo zažil a co naopak nefunguje.
Váš kolega v hledání, i občas v omylech. No a uvidíme, koho potkáte příště…
