Historické pozadí amerického zájmu o Grónsko
Americký zájem o tento rozsáhlý ostrov sahá hluboko do 19. století, dlouho před současnými ambicemi současné administrativy. Strategická poloha Grónska, rozkládající se na ploše přibližně 836 000 čtverečních mil, jej činí významným místem nejen kvůli jeho geografické pozici mezi Spojenými státy a Evropou, ale také kvůli přítomnosti bohatých ložisek přírodních zdrojů, včetně ropy, plynu a vzácných zemních minerálů.
V roce 1867, krátce po dokončení koupě Aljašky od Ruska, tehdejší tajemník státu William H. Seward navrhl možnost, že by USA mohly koupit i Grónsko a Island od Dánska. Ačkoliv tato nabídka nebyla nikdy realizována, Spojené státy dál sledovaly osud největšího ostrova světa, přičemž v některých případech uvažovaly i o výměně za území v jiných částech světa, například v Filipínách.
Meziválečné období a snahy o rozšíření influence
V roce 1946, po druhé světové válce, kdy Spojené státy převzaly ochranu Grónska, prezident Harry Truman předložil Dánsku nabídku na koupi ostrova za 100 milionů dolarů v zlatě, což však Dánsko odmítlo. V té době USA aktivně využívaly vojenskou strategii na území, které se považovalo za klíčové pro obranu země a její geopolitickou pozici.
Válka a studená válka: zvýšený zájem o strategické pozice
V průběhu druhé světové války, kdy Německo napadlo Dánsko, USA převzaly odpovědnost za obranu Grónska a na ostrově zřídily vojenské základny. Po válce, v roce 1946, pak vznikla první formalizovaná nabídka na koupi od Dánska, která zůstala tajná až do roku 1991. Tato nabídka reflektovala strategické a ekonomické důvody, neboť kontrola nad Grónskem znamenala možnost bezpečnějšího zapojení do arktických oblastí, založení vojenských základen a využívání přírodních zdrojů.
V roce 1979 získala Grónsko v referendu větší autonomii v rámci Dánska, avšak historie zájmu USA o ostrov nezmizela.
Současné úsilí a politika vlády Donalda Trumpa
Od nástupu prezidenta Trumpa do funkce v roce 2017 se zájem Spojených států o Grónsko opět zvýšil. Poprvé veřejně o koupi ostrova mluvil v roce 2019, přirovnávajíc tento krok ke „velkému realitnímu obchodu.“ Tento návrh byl však od dánských i grónských úřadů odmítnut s tím, že ostrov není na prodej.
Po vítězství v roce 2024 Trump obnovil svou nabídku a veřejně naznačil možnost vojenského zásahu k získání kontroly nad Grónskem. V lednu 2023 dokonce v projevu v Kongresu řekl, že je přesvědčen, že se mu to povede – „Jednou nebo podruhé, ale určitě to dostaneme.“
Kromě toho, v tiskových zprávách a vyjádřeních představitelů Bílého domu, se uvádí, že Donald Trump považuje získání Grónska za záležitost národní bezpečnosti a způsoby, jak odstrašit protivníky v arktické oblasti. V rámci diskuzí o možnostech je zmiňováno i využití vojenských základen nebo akvizice přírodních zdrojů, například ropy z Aljašky proti území Grónska.
