Nejnovější statistiky a jejich dopad na demografickou situaci
Podle údajů, které zveřejnil národní statistický úřad INSEE, zaznamenala Francie v roce 2025 poprvé od konce druhé světové války vyšší počet úmrtí než narozených. Tento vývoj poukazuje na ztrátu dlouhodobé demografické výhody, kterou měla oproti ostatním zemím Evropské unie. Za předchozí rok zemřelo 651 000 lidí, zatímco počet narozených poklesl na 645 000, přičemž tento pokles byl výraznější než kdy předtím, a to především kvůli dopadům globální pandemie COVID-19.
Historický kontext a současné výzvy
Francie tradičně disponovala silnějšími demografickými ukazateli než většina evropských států, avšak stárnoucí populace a pokles porodnosti ukazují, že ani ona není imunní vůči demografickým problémům, které zatěžují veřejné finance napříč kontinentem. INSEE oznámil, že míra plodnosti klesla v roce 2025 na 1,56 dítěte na ženu, což je nejnižší hodnota od první světové války a výrazně pod odhadovaných 1,8, jež byly použity pro projekce financování důchodů v rámci důchodového poradního výboru.
Srovnání s ostatními zeměmi EU a budoucí důsledky
V roce 2023, kdy byly dostupné srovnání s ostatními evropskými státy, se Francie umístila na druhé pozici s mírou plodnosti 1,65, za Bulharskem, které mělo 1,81. Tento demografický posun povede v následujících letech k růstu veřejných výdajů na úroveň pandemických let, přičemž se sníží daňová základna, varovala minulý měsíc národní veřejná účetní kancelář.
Očekávané dopady na trh práce a veřejné finance
Ekonom Philippe Crevel z think tanku Cercle d’Epargne uvádí, že s odchodem velkých generací narozených v 60. letech se pravděpodobně rychle zvýší napětí na trhu práce a problémy s pracovní silou. Přestože počet zemřelých převýšil počet narozených, populace Francie se loni mírně zvětšila na 69,1 milionu, a to hlavně díky čisté migraci, kterou INSEE odhaduje na 176 000 lidí.
Faktory stárnutí populace a délka života
Průměrná délka života dosáhla loňských rekordů — 85,9 let u žen a 80,3 let u mužů. Podíl osob ve věku 65 a více let vzrostl na 22 %, téměř dorovnávajíc podíl osob do 20 let. Tyto ukazatele reflektují nejen stárnutí populace, ale také dopad celkové demografické změny, které mají dalekosáhlé důsledky na sociální politiku a hospodářský vývoj země.
