Aktuální akce a zásahy americké armády
V noci americké pobřežní hlídky zadržely dvě plavidla spojená s Venezuela. Podle tajemníka Homeland Security Kristi Noem byla tato plavidla zabavena během koordinovaných operačních zásahů v Atlantiku a v oblasti Karibiku. Obě plavidla patřila k takzvané „ghost fleet“ – nelegálním tankerům, které převážely zakázanou ropu. Američtí operativci spolupracovali s různými americkými úřady, včetně Ministerstva obrany, spravedlnosti a zahraničí.
Další plavidlo, které bylo zadrženo v Karibiku, je považováno za bez státní příslušnosti a podle americké armády se zapojovalo do nelegálních aktivit. To plavidlo je nyní eskortováno směrem k USA. Jelikož jde o tanker s ruskou vlajkou, vyvolává to právní komplikace, avšak americké úřady nadále považují loď za bez státní příslušnosti.
Zprávy o zásazích v Atlantiku a v Karibiku
Vybavení amerického velení hlásí, že se podařilo zadržet tanker, který byl sledován po celém Atlantiku. Tento tanker byl nalezen asi 190 mil od jižního pobřeží Islandu, podle údajů služby MarineTraffic. V době zadržení začal rychle absorbovat jih, což odpovídá zprávám o jeho zabavení.
Prvotní operace zahrnovala koordinované zásahy Pobřežní stráže, která spolupracovala s americkými spojenci z ministerstev obrany, spravedlnosti a zahraničí. Americké síly navíc pokračovaly ve sledování a přípravách na další akce, zatímco se zvyšoval tlak na ruské lodě, včetně ponorky, jež se nacházely v okolí.
Reakce a komentáře politiků
Názory na posun americké politiky v Grónsku
Činitelé Kongresu a představitelé Evropy komentovali vyhlášky USA ohledně možného převzetí Grónska. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zdůraznil, že není v plánu použití vojenské síly a že se vše řeší diplomatickými kanály. Naopak, evropští lídři i ministři zahraničí vyjádřili podporu zákonným a kolektivním přístupům, které mají za cíl zachování bezpečnosti v Arktidě.
Vojenské zásahy a diplomatická jednání
Prezident Trump potvrdil, že USA právě zkoumají různé možnosti, včetně vojenské intervence, jak získat kontrolu nad Grónskem, což rozpoutalo širší diskusi o územní integritě a mezinárodním právu. Někteří evropští představitelé vyjádřili obavy z možného konfliktu, pokud by došlo k vojenskému postoupení či okupaci tohoto území.
Situace v Venezueli a jejích kapitálových záležitostech
Jak prezident Trump oznámil, Venezuela plánuje předat USA od 30 do 50 milionů barelů ropy, což má být činěno za tržní cenu. Tyto prostředky mají být kontrolovány americkou stranou a následně využity k podpoře venezuelské populace. Spojené státy tak chtějí nejen zisk, ale i posílení ekonomických vazeb, přičemž se diskutuje o kompenzacích pro venezuelské firmy za investice do jejich průmyslu.
Část ropných zásob v zemi je pravděpodobně již v aktivním procesu překládky a obchodování, přičemž odhadované množství by mohlo přinést zisky přes 2 miliardy dolarů, pokud bude prodej probíhat na trhu za aktuální ceny. Zároveň ale zásoby Venezuely se historicky zvyšovaly, což může být dočasně omezeno tímto krokem.
Speciální operace na moři: případ tanker Bella 1
Podle dostupných informací americké úřady zahájily operaci směřující ke zadržení tanker Bella 1, který měl být v červnu 2024 zařazen na seznam sankcionovaných plavidel. Loď byla již předtím sledována pomocí vojenského průzkumu a ačkoliv na začátku operace unikla, americké složky pokračovaly v jejím pronásledování a přiložily k ní letecké surveillance prostředky z Velké Británie.
V době jejího pronásledování crew na palubě označila loď ruskou vlajkou a tvrdila, že pluje pod ochranou Ruska, což by mohlo právně zkomplikovat její zadržení. Přesto americké úřady trvají na tom, že loď je bez státní příslušnosti a považují ji za předmět sankcí.
Plán setkání a politická podpora
Prezident Trump v příštím týdnu plánuje setkání s představiteli ropných společností v Bílém domě. Tato schůzka má navázat na oznámení o dohodě s Venezuelou, podle níž by do USA mělo být přepraveno výrazné množství ropy – nejčastěji odhadem od 30 do 50 milionů barelů. Získané prostředky mají napomoci ekonomické obnově sporné země a posílit ekonomické vazby v regionu, přičemž se počítá s aktivací offshore skladovacích kapacit a rafinérií.
Vzhledem k tomu, že americká spotřeba za poslední měsíc byla přes 20 milionů barelů denně, je tento krok spíše symbolický a součástí politické strategie. Nicméně, pokud by se ropy podařilo prodat za tržní ceny, mohlo by to přinést příjmy přes 2 miliardy dolarů, což by významně ovlivnilo venezuelské zásoby a ekonomický vývoj.
Mezinárodní reakce a budoucí výhled
V Evropě i v dalších zemích došlo k několika vyjádřením o právu na suverenitu Grónska, které bylo poslední dobou terčem amerických spekulací o možném převzetí. Evropská lídři i ministři zahraničí koordinují své postoje, zdůrazňují důležitost kolektivní bezpečnosti a právního rámce NATO a OSN.
V současné době jsou ve hře různé možnosti, od diplomatických jednání přes ekonomické pobídky až po případné vojenské použití. Mezitím se v Venezueli i v zahraničí nadále hodnotí dopad zmíněných kroků na regionální stabilitu a mezinárodní právo.
