Věděli jste, že průměrný Čech sní ročně téměř 8 kilo soli? To je více, než doporučují lékaři – a co je horší, většina z nás ji používá úplně nesprávně. Nedávno jsme to v práci zase řešili a pořád někdo tvrdí, že solení je otázkou chuti – „jak to komu sedí“. Skutečnost je ale o dost složitější. Možná právě vaše ranní vajíčka nebo obědové polívky jsou důvodem, proč vás odpoledne bolí hlava nebo jste bez energie.
Kdy solit a kdy rozhodně ne: Chyby, které děláme každý den
Asi 3 měsíce zpátky jsem byl u mámy na nedělní polévku. Slaná byla tak, že by stačilo zalít chlebem a bylo by po zimě. Připomnělo mi to, jak většina lidí v Česku sype sůl automaticky na začátku vaření – třeba do vody na těstoviny, brambory nebo zeleninu. Jenže—zapomeňte na babské rady: občas to jídlo víc pokazí, než vylepší.
- Sůl na začátku vaření: U brambor nebo těstovin se to dá – ale pokud vaříte luštěniny nebo rýži, sůl zpomaluje změknutí. To mi jednou potvrdila kolegyně, co má poloviční sklizeň fazolí, protože je vždycky solí moc brzy.
- Solení syrového masa: Tahle debata asi nikdy neskončí. Šéfkuchaři říkají – na steak sůl klidně před grilováním (ale ne moc dopředu), jinak bude maso tuhé. Ale vepřové? Raději až po zatažení.
- Přisolit až na talíři? Tady už je to o zvyku. Pravda je, že když přisolíte úplně nakonec, máte šanci použít méně soli a chuť bude intenzivnější. I máma po roce přestala dosolovat během vaření a teď už prý solí jen „dle potřeby“.
Mýty o soli: Není každá sůl stejná
Pamatujete, jak se roztrhl pytel s „himalájskou solí“ nebo „mořskou solí“? Nedávno jsem četl článek, který tvrdil, že jsou zdravější než běžná kuchyňská sůl. Realita? V podstatě je to chemicky stále NaCl — až na zanedbatelné stopy minerálů, které tělo stěží rozpozná. Není to žádná zdravotní revoluce, spíš marketing—takže pokud jste čekali, že vaše polévka bude po mořské soli zdravější, asi vás zklamu…
Výběr „lepší“ soli hraje roli spíš v chuti a někdy i v textuře. Jemně mletá solí brambory jak posypat sněhem, hrubá mořská sůl zase lupne na chleba s máslem jako ozdoba. Ale na zdravotní rozdíl bych úplně nesázel — alespoň podle rodinného lékaře, se kterým jsem to zrovna minulý týden rozebíral.
[IMAGE2]close up salt added to soup Czech kitchen[/IMAGE2>
Kolik soli je vlastně „tak akorát“?
Světová zdravotnická organizace doporučuje max 5 gramů soli denně. To je zhruba jedna čajová lžička — upřímně, většina z nás ji vyčerpá už v obědu. Skrytá sůl je totiž všude: pečivo z Alberta, šunka z místní sámošky, dokonce i v cukrovinkách. Nejhorší jsou dochucovadla – Maggi, bujóny, kečup. Kolikrát v chatu s kolegy řešíme, že i když doma sůl skoro nebereme do ruky, pořád nám v těle „lítá“ příliš mnoho sodíku.
- Vařte ochutnáváním – ne podle pocitu „tohle už možná stačí“
- Naučte se číst etikety
- Mějte doma bylinky – nahradí část soli a je to fakt dobré (i když možná se vám zdají drahé, ale vytrvejte!)
Jak to řeším já – a funguje to
V poslední době zkouším experiment – sůl dávám až po vychladnutí pokrmu. Jakože, polévku třeba nesolím vůbec, na talíři malinko dosolím a často mi to přijde chutnější. Možná je to jen placebo, možná mám už otupělé chuťové buňky… ale funguje mi to. Můj soused tvrdí, že od té doby, co solí méně, cítí v jídle víc chuti. Pravda je, že na extrémní slanost se rychle zvyká, ale zpátky na jemnější chutě cesta trvá.
Vlastně je to hlavně o zvyku a o ochotě občas si říct: „Možná teď solím jen proto, že vždycky solím.“ Každý máme svůj styl, ale pokud chcete žít o něco zdravěji, zkuste pár týdnů vědomě sůl omezit a dejte tomu čas. Tělo vám možná poděkuje — a jestli ne, aspoň se vaši přátelé budou divit, proč máte najednou tak „jemně“ dochucený guláš.
Na závěr…
Vím, že téma solení je v Česku věčné – a asi se na něm ještě dlouho budeme hádat po obědě i v hospodě. Začněte tím, že se příště uvaříte a zamyslíte – fakt to potřebuje další špetku? Třeba budete překvapeni. Váš názor mě zajímá – napište, jak solíte vy, nebo jestli taky bojujete s tím, kolik soli se vlastně do běžného jídla „vejde“. nu, vy rozumíte…
