Možná máte právě teď pocit, že pokud máte něco ušetřeno na spořáku, jste na tom dobře. Jenže—na minulém setkání s kolegy ve sdílené kuchyňce se řešilo, že většina Čechů nevědomky přichází o tisíce až desetitisíce ročně. Nechci strašit, ale jeden nenápadný zlozvyk je u nás větší epidemie než virozy ve školce v lednu.
Zajímá vás, jestli se vás to taky týká? Pojďme to rozebrat bez bankovních keců a učebnicových pouček. Možná budete překvapení—ale raději teď než v penzi…
Velká chyba: Spořící účty v módu „uspat”
Vsadím se, že naprostá většina z vás (můj soused k tomu patří, já ještě minulý rok taky) má peníze na spořícím účtu—ale naprosto bez pohybu. Že to je bezpečné? Určitě. Že to vydělává? Eh. On ten „výnos“ často nemusí přebít ani inflaci a banky na tom vydělají líp než vy.
Když jsem to naposled počítal pro sebe (fakt, tabulka v Excelu!), přišel jsem na to, že i při „slušném“ úroku se mi peníze v podstatě ztrácely před očima. Není to nějaký můj divný pocit, tohle mi potvrdil kamarád, který dělá správu majetku—tvrdí, že stejné přehlédnutí mají často i lidi s šestinásobným platem oproti průměru. no jo…
Co s tím? Změnit zvyky bez bolení hlavy
Řešení není přitom nijak složité. Stačí dát svým penězům trochu pohybu a najít pro ně jiné „parkoviště“. Existuje několik možností:
- Více spořících účtů—klidně u jiných bank, s vyššími sazbami aspoň na část peněz
- Krátkodobé státní dluhopisy (tahle možnost mě zaujala někdy v březnu, v našem rodinném WhatsAppu se o nich dokonce hádali)
- Konzervativní podílové fondy – nejsou pro každého, ale na dobu 3+ let dávají smysl
- Dobře zvolená penzijní společnost (mamka na mně tlačila srovnat nabídky, nakonec dobře, že jo…)
Byla tu ale ještě jedna cesta, kterou zmínil Petr z práce—využít akční sazby bank při převádění „nových“ vkladů. Funguje to, banky se předhánějí, koho nalákají. Pozor ale, akce jsou většinou na půl roku—pak vše zase klesne a je potřeba sledovat situaci. Trochu čas žere, ale i pár tisíc navíc na konci roku není k zahození.
Faktory, na které Češi zapomínají (i já občas)
- Poplatky za účty či transakce. nenápadné, ale snadno vám zbaští i několik procent výnosu
- Zdanění úroků. Většina lidí neví, že „hrubý úrok“ není to, co dostanete na ruku
- Inflační past. Účet s výnosem pod inflací znamená ztrátu reálné hodnoty peněz (ale kdo si to reálně počítá, že…)
- Pohotovostní rezerva. Držet vše na jediné hromádce je risk—stačí porucha kotle, nečekaná pokuta, nemoc
Praktické tipy: Jak na lepší úročení, aniž byste museli sázet na akcie
Teď fakt konkrétně. Minulý měsíc jsem si prošel většinu nabídek bank a udělal ze všeho malou „rodinnou burzu“—vítězem byla kombinace nového spořícího účtu s akční sazbou + pár tisíc do jednoho fondu, co doporučovala kolegyně z účetního. Váš příklad může být jiný, ale obecná rada je—nenechávejte větší částky ležet, kde je to pro vás výhodné pouze zdánlivě.
pokud vám přijde, že je to zbytečná práce, jen si jednou nastavte měsíční upozornění na sazby. Stačí i sledovat nějaký ten web typu Peníze.cz, nebo aspoň bankovní newslettery.
Závěr: Poslední slovo a trocha náhody…
Vím, že správa úspor není nejoblíbenější téma kousek od pátku odpoledne, ale tenhle zlozvyk může za pár let vyrobit víc škody než špatný termín dovolené. I když nemám patent na rozum—možná někdo z vás má úplně jinou taktiku, co dává větší smysl? Napište do komentářů, co funguje vám, nebo aspoň napište, kde jste se spálili, ať se mi to příště nestane.
No, v kostce takhle…
