Otázka vážnosti jeho ambicí
Donald Trump opakovaně projevuje zájem o získání Grónska, a to jak v nepřímých, tak i přímých vyjádřeních. Jeho výroky, že „budeme něco dělat s Grónskem, ať se jim to líbí nebo ne,“ nebo že „vždycky budeme mít Grónsko,“ vyvolaly značnou pozornost. Minulý týden označil za nepřijatelné cokoli méně než kompletní kontrolu nad ostrovem. Tato rétorika již naznačuje, že pokud by Trump nerealizoval své plány, šlo by o zásadní selhání jeho druhého funkčního období.
Možné motivace a strategie
Hra na publikum nebo odklon od problémů
Existuje několik teorií vysvětlujících, proč by prezident takové výroky vyslovoval. Jedním z nich je, že Trump tímto záměrně provokuje nebo rozptyluje pozornost od jiných závažných problémů, například inflace nebo policejního zásahu ICE v Minneapolise. Podle kritiků jde o úmyslnou strategii odvrácení pozornosti.
Naopak jeho spojenci tvrdí, že jde o taktiku záměrného „trollování“ s cílem si udržet psychologickou převahu. Někteří spekulují, že Trump zveličuje své prohlášení jako součást širší hry, například k rozšíření tzv. Overtonova okna, což by umožnilo, aby se další geografické či strategické cíle staly přijatelnějšími v současném diskurzu.
Seriózní záměr s cílem donutit Dánsko
Větší část podpory osciluje spíše směrem k tomu, že Trump má vážnější úmysly, které jsou však stále ještě velmi vzdálené od pouhého slovního prohlášení. Mnoho jeho vyjádření naznačuje, že pro něj by bylo velmi důležité získat kontrolu nad Grónskem a že považuje jeho případný ztrátový výsledek za značné selhání. Trump často zmiňuje, že chce získat Ostrov, a to i s použitím síly, pokud by bylo nezbytné.
Strategie nátlaku a možnosti donucení
Ovlivnění Dánska a Grónska prostřednictvím hrozby vojenským nasazením
Trumpovi kritici tvrdí, že dosud otevřeně nezavrhl použití vojenské síly jako možnosti. Začal také spekulovat, že jakýkoli vojenský útok by mohl aktivovat článek 5 NATO, což by znamenalo obranu Dánska a Grónska ze strany spojenců – ovšem v rozporu s americkými zájmy. To naznačuje, že hlavní strategií je tlak, který je zaměřen na vyjednávání o předání ostrova prostřednictvím hrozby nebo skutečné síly.
Vykonání donucení silou a důsledky
Pokud by trval na vojenské akci, bylo by to podle expertů extrémní krok, který by pravděpodobně vedl k výraznému narušení vztahů s Evropou. Dánští představitelé opakovaně prohlásili, že Grónsko není na prodej a nikdy nebude, což váže ruce případnému vyjednávání. Většina veřejnosti v Grónsku i v Dánsku je vůči americkým snahám odmítavá, a militaristické řešení by pravděpodobně znamenalo mezinárodní konflikt.
Pravděpodobnost dlouhodobých záměrů
Odhady ukazují, že Trump používá slova o Grónsku nejen jako strategický nastroj, ale i jako skutečný cíl. Pravidelně o ostrově mluví již od roku 2019, a to i když v současnosti nemá žádné konkrétní kroky. Mnohé názory naznačují, že právě na kontrolu nad tímto územím klade důraz, a pokud se mu nepodaří jej získat vojenskou cestou, pravděpodobně bude tlačit na politické nebo obchodní dohody.
Právní a politické okolnosti
USA mají s Dánskem a Grónskem dlouhodobou dohodu o spolupráci a obranných paktu. Současná americká strategie avizuje kontrolu nikoliv nutně skrze vojenskou okupaci, ale především jako prostředek k upevnění vlivu v oblasti. Trumpův záměr je navíc podpořen tím, že stále tvrdí, že vlastnictví ostrova je klíčové z psychologických důvodů a dreptových strategických zájmů, ačkoliv reálné vojenské síly na místě jsou omezené.
Závěr
Očekávat, že se Trump skutečně pokusí o vojenské obsazení, je vzhledem k mezinárodním důsledkům velmi nepravděpodobné. Nicméně jeho otevřené výroky a vyvíjený tlak naznačují, že otázka Grónska je mu stále blíže, než se může zdát. Ačkoliv podporu veřejnosti a spojenců z returningu pravděpodobně nezíská, jeho strategie se možná zaměřuje na získání rozdílu či vyjednávání na hraně zákona a mezinárodní legality.
