Přiznám se – ještě na jaře jsem věřil, že bez to-do listu bych svůj den nezvládl. Že chaos, zapomnětlivost a pocit selhání mě prostě převálcují. Jenže měsíc zpátky mi v jednom podcastu někdo řekl: „A co když jsou seznamy úkolů jen dalším břemenem?“ Nedalo mi to spát… A rozhodl jsem se to otestovat na vlastní kůži.
Proč vůbec začít bez seznamu?
V posledních letech máme pocit, že bez aplikací na úkoly nebo minimálně papírového seznamu se neobejdeme. Ve firmě často slýchám: „Nedám to do Asany – jako bych to nikdy nesplnil.“ Jenže pamatujete si, jak vaše babička zvládala všechno bez mobilních připomínek? Možná bychom na tom byli stejně nebo líp – otázka je, máme na to odvahu?
Co se skutečně děje, když přestanete sepisovat úkoly
Můj první dojem byl směsice svobody a lehkého strachu. najednou máte pocit, že se bortí struktura dne. Ale asi po třech dnech přišel zvláštní pocit klidu. Věděl jsem, že na nejdůležitější věci si stejně vzpomenu, ostatní prostě… chvíli počkají. Kolegyně z vedlejšího stolu říká, že bez seznamu „zažívá den opravdověji“ – podle nálady, ne podle rozepsaných bodů.
co mě překvapilo: někdy jsem udělal víc věcí než obvykle. Když už člověku nebliká notifikace každých deset minut, možná i mozek lépe odpočívá. Můj známý z Brna zase tvrdí, že plánuje maximálně dvě priority denně, zbytek nechává na intuici. něco na tom bude… možná je chyba honit narvaný seznam, když stejně stihnete polovinu.
Seznamy nejsou zlo, ale…
- Seznam úkolů umí skvěle roztřídit myšlenky – jenže rychle sklouzává k závodu „kolik toho odškrtnu“
- Podle průzkumu firmy Slack až 60 % lidí večer litují, že nestihli celou svou to-do
- Stává se, že seznam prodlužujeme a nikdy se nezbavíme pocitu nedostatečnosti – aspoň já to tak měl
Tady je chvíle na malý kompromis: Možná místo zrušení všech seznamů zkuste „to-don’t list“. Co nechcete dělat? Co vás tahá zbytečně dolů? V našem firemním chatu nedávno kolovala myšlenka zapisovat si spíš, co jsem neudělal – překvapilo mě, jak moc to uleví.
Praktické tipy pro život bez to-do listu
- Začněte s jedním dnem v týdnu. Třeba v sobotu – vypněte připomínky, zapomeňte na seznamy a sledujte, co se stane. Nemusíte hned házet všechno za hlavu.
- Stanovte si jen 1–2 hlavní priority. Je úplně v pořádku neřešit desítky drobností. Možná právě ty dvě klíčové věci posunou váš život dál než celý vyplněný seznam.
- Naučte se říkat „dnes ne“. V mém případě pomáhá říct si – pokud na něco opravdu zapomenu, pravděpodobně to nebylo dost důležité. Chce to trochu nervů, ale vyplatí se.
A co když vám seznamy nechybí?
Po pár týdnech experimentu musím říct – svět se nezbořil. věci se nějak dějí, občas zapomenu na drobnost, o nic nejde. Možná to nebude fungovat pro každého – mám kamaráda, který bez psaní úkolů úplně ztrácí motivaci. Ale najednou není potřeba dokonalosti, občasná chyba může být i v pohodě.
Takže – zkuste to někdy. Nastavte si den, kdy to-do list prostě nebude. možná zjistíte, že žijete lehčeji, než jste čekali. No a když ne, pořád jsou tu staré dobré papírky. Vlastně, kdo by chtěl žít dokonale, že?
Máte chuť experimentovat?
Podělte se v komentářích, jestli jste někdy zkoušeli den nebo týden bez jakéhokoli seznamu. Někdo prý žije takhle roky – a je šťastný. Nebo naopak? V každém případě, pokud chcete předat článek kolegovi, který je přehnaně organizovaný – máte zelenou.
