Americký prezident Donald Trump opět ukázal svou schopnost udržovat světové dění pod napětím. Jeho mocenské hry a intenční provokace nejenže ovlivňují globální scénu, ale často také přivádějí okolní země do nejistoty. V průběhu středy se napětí v americké hlavní městě Washington, na Atlantském oceánu i na Blízkém východě výrazně zvýšilo. Čekalo se, že dojde ke konfliktu, přičemž otázkou bylo, zda Trump útočí na Írán nebo hledá jiné možnosti, jak stabilizovat situaci.
Napětí na Blízkém východě a hrozba konfliktu
Trumpova rétorika naznačovala, že se chystá vojenská akce na Írán na základě jeho dřívějšího slibu, že „pomoc je na cestě“ po brutálním potlačení tamních protestů. Avšak v reakci na otázky novinářů oznámil, že situaci sleduje a nehodlá zatím nic podniknout. Zároveň však nechal otevřenou možnost, že se dočkáme dalšího vývoje, přičemž zdůraznil, že vše závisí na průběhu a důvěryhodnosti íránských slibů, i když je sám označuje za sporné. Tato nejistota vyvolala napětí nejen v regionu, ale také v USA, kde se spekuluje o možném vojenském zásahu.
Prezident a jeho zvláštní zmínky o mléce
Během krizových událostí v souvislosti s napětím kolem Íránu využil Trump příležitosti, aby vzhledem k Международной denе mléka propagoval zákon o podávání plnotučného mléka ve školách. V rámci této akce poznamenal, že v minulosti lidé sdíleli lahev mléka, a i když je dnes situace jiná, pokud si někomu důvěřujete, může si on sám vzít mléko. Svými slovy tak nejen odvrátil pozornost od vážného tématu, ale i zesměšnil aktuální napětí.
Obsáhlá roztržka o Grónsko
V době, kdy se situace na Blízkém východě vyostřila, se v Washingtonu konala neobvyklá událost – příjezd delegace z Grónska a Dánska, poté, co Trump požadoval převzetí kontroly nad tímto největším ostrovem světa. Představitelé zdůraznili, že Grónsko je autonomní dánský území a nemá být prodáno nebo napadeno. Akce na podporu jeho územní celistvosti byla vnímána jako reakce na Trumpovu snahu, jehož plány na jeho získání jsou v přímém rozporu s mezinárodními zákony. Navzdory Trumpovým tvrzením o nutnosti využít Grónsko pro vojenské systémy, například svůj údajný „Zlatý kopulový štít“, odhalily kroky nynějšího Dánska plány na zvýšení vojenské přítomnosti na ostrově.
Mezinárodní reakce a jestli Trump v tom skončí
Švédsko, Norsko či Německo oznámily posílení svých vojenských týmů na území, zatímco Francie oznámila vyslání svých jednotek jako součást operace Arctic Endurance. Tyto kroky mají spíše symbolický charakter, avšak ukazují, jak Evropané vnímají Trumpovy ambice, které je shozeny v kontextu jeho tvrzení, že může zničit NATO teritoriálními požadavky. Další otázkou je, zda americký prezident přistoupí k dalšímu pokusu o získání Grónska nebo zda zvolí méně konfrontační strategii.
Trumpova strategie a svět v rozpacích
V jiných oblastech jeho politiky je patrná jeho schopnost znejistět protivníky a zároveň si udržet moc. Přestože jeho činy v mezinárodní politice vedly k určitým úspěchům, například v obraně proti íránskému jadernému programu nebo v amerických jednáních ohledně Venezuely, jeho podivná a nevyzpytatelná strategii vyvolává otázky o její dlouhodobé efektivitě.
Napětí kolem Íránu a možné vojenské reakce
Podle posledních signálů se Trump chystá na vojenský zásah, avšak je možné, že se na poslední chvíli rozhodne pro odklon od tohoto scénáře. Mnohé části americké vlády i spojenců však stále drží krok a dbají na přípravy na různé scénáře. Obavy jsou především z toho, že by jakákoli větší vojenská akce pouze prohloubila chaos a ztížila diplomatičtí úsilí, místo aby je pomohla řešit.
Kupčení s krizí: politická a vojenská hra
Trumpova politika pohybující se na hranici provokace a zmatku má v řadě zemí i uvnitř USA své odpůrce i příznivce. Zatímco někteří oceňují jeho schopnost přinášet nečekané změny a tvrzení, jiní varují před rizikem, že jeho impulzivní kroky mohou vést ke větší nestabilitě. V každém případě zůstává otázkou, jak dlouho se mu podaří udržet tuto hru, kdy je na hraně a všechny další kroky jsou v nejistotě.
Tak jak sám říká, je to „chaotický svět“.
