Vždycky jsem si myslel, že běh je vrchol zdraví—pak jsem si zničil koleno na oblíbených schodech Nuslí. Od té doby mě v našem chatu pořád někdo hecuje, ať začnu s kardiem, abych neskončil jak sedák v tramvaji. Ale co když vám řeknu, že chůzí toho spálíte víc, než při klasickém „běžeckém úvodu do pondělního rána“? Zní to divně, že jo. Ale pojďme si to rozebrat.
Proč se z běhu pomalu stává retro záležitost
Ještě před dvěma roky byl každý druhý park plný běžců v barevných legínách—teď tam častěji potkávám lidi, co jen tak klidně jdou a poslouchají podcasty. Nedávno jsme to řešili s kolegy: běh bolí, unaví, málokdo u toho dlouhodobě vydrží, a navíc se spousta z nás prostě nerada potí mezi lidmi. V Praze vám navíc běžci klopýtají přes kočárky i psy—no, chápejte.
Chůze spaluje chytrým způsobem
Dlouho jsem si říkal, že pro hubnutí je potřeba aspoň trošičku trpět. Ale ouha, podle studií (a radu mojí mámy, která chodí denně 15 tisíc kroků) se ukazuje, že svižná chůze umí spalovat tuky mnohem efektivněji než rychlý běh.
- Chůze trvá déle. Sice nespálíte najednou tolik—ale vydržíte klidně dvě hodiny bez toho, abyste funěli. Výsledkem je vyšší celkové spalování.
- Tělo si nebere energii příliš rychle. Při střední zátěži tělo používá jako zdroj hlavně tuky, zatímco u intenzivního běhu spíš spálíte cukry z jídla, co jste měli na svačinu.
- Riziko zranění je nižší. O kolenách už jsem psal—běh prostě díl odchází, chůzi zvládne skoro každý. A to znamená možnost vyšperkovat kondičku bez postavení do fronty ke specialistům v Motole…
Modelový příklad z běžného dne
Moje kamarádka Jitka za měsíc nachodila 250 km. Běhat by jí to nevyšlo ani v nejlepším snu. Výsledky? Úbytek pěti kilo, lepší spánek, klidná hlava. „Dávám si aspoň 10 tisíc kroků, do práce jdu pěšky z Anděla až na Karlák a pak ještě s dětmi na hřiště,“ říká. Z mé zkušenosti—chůze je metoda, která nenápadně vtáhne i gaučáka.
Jak z chůze vytěžit maximum
Možná to zní příliš jednoduše, ale i proto chůzi dost podceňujeme. Všude čtu: „Jen krokování nestačí!“ No, nejsem si jistý, že to platí pro všechny—pro většinu lidí, co nemá čas (nebo odvahu) běhat, je svižná chůze nejlepší start.
- Rychlost kolem 6 km/h. To už člověk není lemra—jde tak, že by nestihl ranní vlak na Masaryčku.
- Minimálně 45 minut v kuse. Tělo se teprve po půlhodině začne chovat „tukospalovačně“.
- Kopec je bonus. Spojte cestu na Petřín s rozhledem—zvednete si tep a nebude vás to stát víc času.
- Chodit denně. Aspoň 3–5 dní v týdnu. Nečekejte zázrak za týden, ale měsíc už je cítit.
[IMAGE2]Active seniors walking in Czech forest trail[/IMAGE2>
Co sledovat? A co klidně ignorujte
Znám pár lidí, co mají snad deset smart náramků a analyzují každý krok—nevím, jestli to není trochu moc… Já sám si měřím „jen“ kroky přes telefon. Jestli vás to motivuje, použijte to. Ale na konci dne je nejlepší pocit, že jste místo tramvaje šli a necítíte se sešrotovaní.
Malý trik do všedních dnů
Beru si schody místo výtahu, vystupuju o stanici dřív. Nedělá to hned superpostavu, ale ani nevím, kdy se mi začaly zlepšovat krevní testy. V restauraci U Medvídků na tohle jedno pivo navíc už není takový hřích, když vím, že mám 18 000 kroků ve Fitbitu. I když, možná mi jenom chutná víc než dřív…
V čem je kouzlo?
Chůze je takový dividendový titul mezi sporty—úročí vám zdraví dlouhodobě, bez většího rizika. Běh? Jasně, pro mnohé nezastupitelný relax. Ale pokud hledáte něco, co zvládnete každý den a bez nutnosti pořizovat speciální boty za 4 tisíce, odpověď je jasná. Vlastně, možná na to už brzy v módním běžeckém světě přijdou všichni…
Jdete dnes na procházku, nebo zůstanete u běhu? Nebo máte jiný trik—pište do komentářů. Vždyť dnešní doba je právě o tom hledat vlastní cestu, ne? Všechny tipy vítány…
