Setkání vedoucích diplomatů a vysokých představitelů
V reakci na pokračující veřejné a soukromé prohlášení o neprodejnosti Grónska se ve čtvrtek v sídle Rady národní bezpečnosti setkali nejvýše postavení diplomaté ze Spojených států a Dánska, kteří se specializují na otázky spojené s Grønlandem. Tato setkání se zúčastnili dánský velvyslanec Jesper Møller Sørensen a zástupce Grønlandského úřadu pro vztahy s USA Jacob Isbosethsen, o jejichž obsahu informovali zdroje blízké CNN.
Výzva k prodeji a diplomatické postoje
Prezident Donald Trump od roku 2019 vystupoval s tvrzením, že by rád získal kontrolu nad Grønlandem, který je autonomní území Dánska. Myšlenka však dosud nebyla žádným oficiálním kanálem z obou stran vážně projednána. Podle zdrojů CNN žádní představitelé neprošli s dánskými či grónskými oficiálními osobami přímou diskuzí o možném nákupu. Přesto vydalo Bílý dům prohlášení, že se aktuálně intenzivně probírají plány na případný nákup.
Reakce Bílého domu a diplomatická sdělení
CNN kontaktovala Bílý dům s žádostí o komentář k jednání. I přesto, že Trump několikrát naznačoval možnost použití vojenské síly k zabrání Grønlandu, ve skutečnosti bylo mezi americkými a dánskými či grónskými představiteli během většiny roku minulého roku provedeno běžné diplomacie. Zatímco Washington nebyl formálně instrukcemi k jednání o odzbrojení ostrova zavázán, viceprezident Trumpa pro zahraniční záležitosti Stephen Miller v úterý na CNN oznámil, že USA již mají „politiku“ odkoupení Grønlandu a že nikdo nebude bránit vojenskou akci, když půjde o budoucnost tohoto území. Dánští a grónští představitelé byli z toho velmi rozčleni a ihned požádali o vysoké úrovně jednání s ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
Budoucí diplomatická jednání a vzájemné postoje
Minulý týden je plánováno setkání Rubiova s ministrem zahraničí Grónska a Dánska ve Washingtonu. Trumpovo znovuotevření zájmu o Grønland přichází krátce po schválení vojenské operace na Venezuelu, což zvýšilo obavy o možném využití síly k získání tohoto území. Přesto američtí diplomaté opakovaně zdůrazňují, že USA zatím nikdy nevyjádřily přímou hrozbu vojenským zásahem a veřejně ukazují, že vojenství není na stole jako možnosti.
Reakce a postoje Dánska a Grónska
Jáne-Frederik Nielsen, předseda vlády Grónska, označil v pondělí v prohlášení současnou rétoriku Spojených států za zcela nepřijatelnou. Podle něj je veřejné spojování jeho země s Venezuelou a vojenskými zásahy nejen nesprávné, ale i neúctyhodné. Vysoké představitele obou území se shodují, že nehodlají dále jednat o žádném mechanismu umožňujícímu prodej Grønlandu, neboť obyvatelstvo není možné „koupit“ a žádná dohoda o volném sdružení není považována za vhodnou možnost.
Odpověď politiků a jistota ohledně prodeje
Senátor Roger Wicker, předseda Výboru pro armádu Senátu, prohlásil po jednání s diplomaty, že Dánsko má právo a oprávnění odmítnout jakékoliv jednání o prodeji této poloautonomní oblasti. Zdůraznil, že USA by se měly soustředit na jiné příležitosti ke zlepšení vztahů s Dánskem a Grønlandem. Nicméně, zástupci Grønlandu i Dánska jsou stále znepokojeni tím, že by administrativy USA mohly využít ekonomických nebo zpravodajských nástrojů k nátlaku a nucení k jednání, která odmítají.
Očekávané budoucí vývojové kroky
Na středeční schůzce zřejmě ministři zahraničí obou stran opětovně zdůrazní, že Grønland je připraven spolupracovat s USA v otázkách národní bezpečnosti a těžby nerostných surovin, neboť již existují dohody umožňující společné iniciativy. Ožívá otázka, zda bude možné přesvědčit prezidenta Trumpa, že zájmy národní bezpečnosti mohou být chráněny i bez změny současného statusu, zvláště když jeho tvrzení spočívají v obavách z přítomnosti čínských a ruských sil v regionu a získání kontroly považuje za „psychologicky nezbytné pro úspěch“, jak uvedl v rozhovoru pro New York Times.
