Hlavní rozhodnutí Evropské unie
Evropská unie stojí před zásadním rozhodnutím, zda využít zamrznutá ruská aktiva k financování další podpory Ukrajině. Tento precedens vyvolává napětí mezi členskými státy, které jsou za tento krok, a Belgií, kde je většina těchto aktiv držena. Na summitu plánovaném na čtvrtek a pátek mají lídři EU rozhodnout o této možné akci.
Navzdory tomu, že návrh je předmětem kontroverzí, jež kritici považují za právně problematický a varují před možnou odvetou Moskvy, představuje tento krok důležitý moment pro Evropu, která se současně potýká se zvýšeným dozorem ze strany Spojených států. Ty mají ve hře své vlastní zájmy ohledně zamrznutých ruských aktiv.
Současná situace s aktivy a návrhy EU
Unie již od roku 2022 zamrazila aktiva ruské centrální banky v rámci sankcí za invazi na Ukrajinu. Do té doby využívala úrokové výnosy z těchto aktiv, převážně dluhopisů, k financování podpory Ukrajině. Ve středu 3. prosince Evropská komise představila návrh, který chce jít dále a s hlavní částí těchto aktiv poskytnout úvěr Ukrajině.
Podle tohoto návrhu by „hotovostní zůstatky“ – tedy hlavní část aktiv, úroky a další příjmy – byly převedeny jako půjčka, přičemž návrh specifikuje, že vzhledem k sankcím je placení zajištěno pouze z úroků a hlavní částky, nikoli z příjmu v plném rozsahu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že půjčka by měla činit až 90 miliard eur, což je dvě třetiny odhadovaných potřeb Ukrajiny na českém a vojenském rozpočtu v letech 2026 a 2027. Žádost musí schválit „kvalifikovaná většina“, což znamená, že více než polovina států s minimálně 65% populace EU musí hlasovat pro.
Kontroverze a obavy některých členských států
Belgické depozitářské centrum Euroclear drží většinu zamražených ruských aktiv v EU. Odhady uvádějí, že v Belgii je kolem 180 miliard euro, z čehož asi 176 miliard bylo převedeno do hotovosti. Belgická vláda však vyjádřila obavy, že ruské aktiva by mohla být považována za nezákonné přeměny suverénních aktiv, čímž by došlo k porušení právního rámce.
Maxime Prévot, belgický ministr zahraničí a místopředseda vlády, řekl, že možnost úvěru na reparace je „nejhorší z možných“, protože je riskantní a nikdy předtím nebyla realizována. Navrhoval spíše půjčky na trhu, které by byly méně rizikové.
Belgická vláda požaduje ochranu proti možným krokům Ruska, například proti právním sporům nebo proti zneužití aktiv v Rusku. Rusko již podalo žalobu na Euroclear s žádostí o miliardové odškodné, tvrdí ruské státní agentury, což komplikuje situaci.
Další země, například Česká republika či Itálie, mají rovněž obavy o důsledky takových opatření. Český premiér oznámil, že Česká republika nebude zajišťovat finanční záruky, neboť potřebuje rezervy pro občany.
Obecně je znepokojení ohledně možného odrazení zahraničních investic, například z Číny, vzhledem k možným evropským sankcím, které by mohly být uvaleny v případě agresivního zásahu do Tchaj-wanu či jiných oblastí.
Postoj Spojených států
Plán o dvaceti osmi bodech, který byl unikl v minulém měsíci, navrhuje investovat 100 miliard dolarů ze zamražených ruských aktiv do rekonstrukce Ukrajiny a na US-led projekty s tím spojené. Tyto aktiva, převážně v Evropě, tvoří většinu ruských zamrznutých prostředků po celém světě.
Američané se letos po sérii vyjednávání vyjádřili skepticky k návrhům využít tyto prostředky pro reparace, i když diskuse o možné rekonstrukci Ukrajiny pokračují. Spojené státy však ve výsledku nemají v plánu odblokovat ruská aktiva bez širšího konsensu EU a Ruska, zdůrazňuje expert Ghent University Peter Van Elsuwege.
Od ledna 2022 došlo ke značnému snížení podpory Ukrajině ze strany USA, zatímco evropské země, včetně Německa, Polska či pobaltských států, poskytly proporcionalně více pomoci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky prohlásil, že bez podpory zamrznutých aktiv nebude možné udržet chod země nebo se ekonomicky vztyčit.
