Na první pohled — co na tom, kde máte doma pracovní stůl? Ale zkuste se zamyslet: kolikrát jste poslední rok přesouvali věci z rohu do rohu s pocitem, že „to prostě není ono“? Možná za to může feng shui. Tuhle starou čínskou filozofii často přehlížíme, nebo ji možná — stejně jako já před třemi měsíci — považujeme za trochu esoterickou záležitost. Ale něco na ní asi bude, když o tom diskutovala i tchyně s kolegou v jídelně našeho podniku.
Co říká feng shui o prostoru pro tvoření?
Feng shui je vlastně taková detektivka: hledá, jak může prostor ovlivnit naši energii, soustředění, náladu. Víc než kde jinde, v Česku už dávno došlo na to, že je klíčové, jaký kout si na práci vyberete. Nejde jen o slunce, zásuvky a šéfování přes Zoom — stačí špatně zvolená poloha a produktivita padne na nulu.
Co mě zaskočilo: tradiční feng shui nedoporučuje ani náhodou tvořit čelem ke zdi. Zdůrazňuje takzvanou „velitelskou pozici“ — tedy polohu s výhledem ke dveřím, zády ke stěně. Prý to v sobě probouzí vnitřní pocit bezpečí a můžete lépe sledovat, co se děje kolem. Ale — moment, žádný „musíte sedět přímo naproti dveřím“, spíš „mějte je v zorném poli“. V tom je ta finta, kterou i já dlouho přehlížel.
Proč nejčastější instinkt (kout u zdi) není vždy nejlepší?
Měsíce jsem pracoval s notebookem nalepeným na bílé zdi. Bez oken, výhled do prázdna — čekal jsem klid, místo toho večer bolela hlava. V kostce — typický český styl: „Aspoň mě nikdo nebude rušit.“ Jenže tahle poloha, psal mi kamarád, který zrovna rekonstruoval byt v Brně, paradoxně přináší únavu nebo dokonce pocit „sevření“.
- Studie z Masarykovy univerzity fakt potvrzují: dlouhodobě se produktivita snižuje, pokud nevidíte na dveře nebo okno.
- Omezený rozhled podle feng shui utlumuje přirozenou kreativitu. Taky máte někdy ten pocit?
- Komunikace doma je horší. „Slyším děti, ale vůbec je nevidím,“ stěžovala si na pastu na chatě moje sestra minulé léto.
Jak si podle feng shui uspořádat tvořivý prostor?
Teorie je hezká, ale jsem až moc praktik. Takže — co opravdu zkusit?
- Stůl zády ke stěně, ale s výhledem na dveře. Pokud to prostor nedovolí, aspoň přemístěte židli, abyste na dveře zčásti viděli.
- Doplňte, co potřebujete vidět. Nemáte okno u stolu? Zrcadlo na zdi odrážející vchod místnost otevře — podle babičky „aspoň někde proudí život“.
- Pracovní kout oddělte, i když je to jenom kousek v rohu pokoje. Stačí koberec, lampička, nebo polička s keramickými hrnky z Karlových Varů. Fakt, dává to pocit soukromí.
- Světlo je alfa a omega, i v Plzni, kde slunce někdy nevidím celý týden. Ideálně denní, jinak příjemné teplé žárovky.
- Domácí chaos schovejte. Krabice na věci, koš na žádosti — funguje i na partnerské vztahy, ale to už je jiný článek…
[IMAGE2]relaxing creative desk set up near window, urban czech house[/IMAGE2>
Příklady z reálného života: Co (možná) funguje
Nedávno jsme v chatu řešili, proč někomu vyhovuje tvořit jedině na gauči, jiný nedá dopustit na stojící pracovní stůl z Ikey. Kamarádka z Olomouce si k tvorbě přisunula stůl mezi okno a dveře — podle feng shui „ideál“. Po týdnu volala, že konečně rozjela blog, na kterém rok ležely jen titulky. Já si zvykl právě na zrcadlo – možná placebo? Nevím, i tak je v pokoji nějak… volněji.
Možná vám tyhle tipy znějí jako další vlna trendu „hygge“, možná si řeknete — už zase někdo přesouvá nábytek. Ale praktický přístup k prostoru občas překvapí. A když to nefunguje? Tak prostě stěhujte nábytek dál, stejně ho po týdnu vrátíte zpátky. Všechno je to otázka momentálního pocitu.
Závěr: Zkuste to — a napište mi, jestli se vám lépe tvoří
Vím, rady jsou fajn, ale nejlepší je prostě zkusit přesunout židli, postavit lampu, pověsit zrcadlo — a všímat si, co se změní. Třeba budete mile překvapeni, i když… možná je to náhoda. Jak říkala máma: „Stejně hlavní je pořádek v hlavě.“ V každém případě, napište do komentářů vlastní zkušenosti. A kdo ví — třeba vám nový prostor přinese i nové nápady.
