Věděli jste, že ← podle výzkumů dokáže krátká, pravidelná kreativní aktivita nastartovat produktivitu víc než hodinové maratony? Zní to možná podezřele jednoduše. ale zkusil jsem to konečně sám — a výsledky jsou zvláštně návykové (i když jsem taky párkrát selhal a místo kreslení spíš prohlížel Instagram, no znáte to).
15 minut denně: prázdný módní slogan, nebo opravdový hack?
Možná jste už někde v podcastu slyšeli, že „úspěšní lidé tvoří každý den po práci“, nebo čtete, jak malíři z Letné mají deník, kde každý den píšou aspoň větu. Jenže — opravdu těch 15 minut dokáže něco změnit? Nebo naopak — je to prkotina, na kterou se vykašleme při prvním stresu?
asi nejčastější mylná představa je, že tvořit znamená celé hodiny ideálního klidu. Nedávno v našem pracovní WhatsAppu někdo nadhodil, že „nemá čas“ na psaní. ale právě krátké bloky — 10, 15, maximálně 20 minut — jsou často víc než nic, zvlášť ve městě jako Praha, kde na delší rituály prostě není prostor.
Co se začne měnit… a co ne
Po prvním týdnu jsem si všiml něčeho zvláštního: nešlo ani tak o hotové výsledky, spíš o lepší náladu a menší vnitřní šum. Těch 15 minut, kdy jsem něco kreslil, psal text nebo třeba skládal playlist, se stalo malým ostrůvkem, kam nejde šéf ani spam z pojišťovny. Možná to zní podivně, ale i moje ranní tramvaj jízda do Holešovic najednou utíkala rychleji.
- Získáte rutinu, která se nepotíhá (většinou). Kolega z vedlejší kanceláře říká, že si 15minutovou pauzu na skicování nastavil do kalendáře — a pomáhá mu to být víc v pohodě, i když nestíhá termíny.
- Kouzlo “dneska jen trochu” — člověk se zbaví tlaku, že „psát knihu“ nebo „učit se španělsky“ je nějaká věc na roky. Prostě dneska zkusím jeden odstavec.
- Není to lineární — někdy za 15 minut uděláte víc než za tři hodiny včera odpoledne. Ale někdy taky skoro nic, což je normální (upřímně, někdy jsem místo kreslení náhodou začal organizovat ponožky… asi to znáte).
- Učíte se nedělat věci dokonale — perfekcionismus mizí, když víte, že zítra přidáte další kousek.
Jak vůbec začít — a udržet to
Začněte směšně malým cílem. Doslova: dneska otevřu poznámky a napíšu dvacet slov. Zítra načmárám obrázek na lísteček. Můj soused z Nuslí říká, že když místo večerního doomscrollingu chvilku skládá muziku, usíná v klidu (možná je to placebo, ale funguje mu to už měsíc).
- Neplánujte obr projekty — “budu programátor / spisovatel / hudebník”. Spíš se zeptejte: co dneska malého můžu tvořit?
- Najděte si časový slot — já osobně ráno nestíhám vůbec, večer mi to šlo nejlíp. Znáte svoje tempo.
- Dejte tomu kamaráda nebo aplikaci. Náš chat ve firmě má teď tvořivou “výzvu”. Super motivace, i když jinak na challenge moc nejsem.
- Nebuďte přísní, když to jeden den vynecháte. Minulý měsíc jsem měl tři dny jen prázdné pole v zápisníku. V pohodě, prostě navážete.
[IMAGE2]minimalist journal creative czech concept[/IMAGE2>
Pro koho to (ne)funguje?
Nevím, jestli by 15 minut denně zvládli lékaři na pohotovosti v Motole nebo tři děti na krku. Ale pro nás, kdo většinu dne tráví u monitoru (ať už doma, nebo v coworku), je to často překvapivě reálná cesta z apatie. i když možná mi prostě sedí právě tenhle rytmus, každopádně kolegyně, co bydlí za Prahou, tvrdí, že jí naopak víc vyhovuje tvořit jednou týdně, ale hodinu a půl v kuse. No — jak komu.
Jednoduchý experiment na závěr
Vyzkoušejte to zítra: dejte si budík na 15 minut a tvářte se, jakože to je to jediné, co musíte pro sebe udělat. Malujte, pište, něco skládejte — je skoro jedno, co přesně.
za pár dnů možná zjistíte, že těch 15 minut je jediný úsek dne, kdy “na nic netlačí”. a třeba se vám i podaří vytvořit něco, co by jinak nikdy nevzniklo — nebo třeba zjistíte, že vám to prostě nesedí. v tom případě: nu což, aspoň víte, že jste to zkusili…
Máte zkušenost s miniblocky kreativity? Co u vás fungovalo a co šlo do kytek? napište do komentářů nebo dejte vědět v hospodě, kam stejně každý chodí pro inspiraci, ne?
