Věděli jste, že jeden jediný zvyk může zničit vaši kariéru dřív, než si vůbec všimnete? V našem pracovním chatu visela nedávno docela drsná historka — kolega s letitou praxí byl během půl roku úplně odstaven. A nebylo to proto, že by měl nekompatibilního šéfa nebo mizerně psané CV. Pokud si myslíte, že nejhorší je mít toxického šéfa, asi vás dnes trochu překvapím…
Kariérní zabiják, o kterém se tolik nemluví
O čem je řeč? O pohodlném, dlouhodobém setrvávání v zóně komfortu. Nejde jen o lenost — to je moc jednoduché vysvětlení. Často jde o situaci „dělám tu stejnou práci už roky, jsem v tom dobrý/á, proč něco měnit?“. Kamarád z Brna to pojmenoval „profesní dřímota“.
Když se na to podíváme z nadhledu — stagnace není vždycky vidět hned. Pracujete, plníte úkoly, občas si přečtete nějaký článek na iDnes nebo Forbes, ale profesně stojíte na místě. „Jo, to je přesně můj případ…“ přiznala mi minulý týden kolegyně u kávy. A ne, rozhodně to není problém jen juniorů.
Jak poznat, že jste v pasti komfortní zóny
Během let jsem si všiml několika zjevných signálů:
- Vaše pracovní dny jsou skoro jako přes kopírák
- Nepamatujete si, kdy jste naposledy cítili opravdové vzrušení ze zadání nebo úspěchu
- Vyhýbáte se novým technologiím, školením nebo změně procesu — protože už to funguje
- Nezvedáte ruku, když firma hledá dobrovolníky na nové projekty
Samozřejmě — někdy je dobré umět říct „ne“. Ale pokud opakujete totéž už roky a žádná změna se nekoná, časem zjistíte, že zůstáváte pozadu.
Proč je neochota k růstu horší než špatný šéf?
Měl jsem kdysi vedoucího, který byl přísný až na hranici šikany (jmenovat nebudu, ale poznáte to). I za těch nejhorších dní mě ale aspoň nutil učit se novým věcem, přizpůsobovat se, někdy i riskovat. Špatný šéf je pro kariéru otrava — pohodlí je tikající bomba, kterou si nastavíme sami.
firmy dnes hledají lidi, kteří mají „tah na branku“. Jednoho dne zjistíte, že váš méně zkušený, ale pružnější kolega dostal nabídku na místo, po kterém jste dva roky tajně toužili…
Jak z toho ven? Praktické tipy z vlastní zkušenosti
- Zkuste aspoň jednou za měsíc absolvovat minikurz, webinář nebo si přečíst knihu mimo obor
- Obvolejte známé v jiných firmách, pobavte se o trendech v jejich práci
- Přihlaste se dobrovolně na „otravný“ projekt, o který nikdo nestojí — i když nevyjde, něco nového se naučíte
- Napište si seznam 3 věcí, které ve vaší práci reálně chcete změnit — a udělejte první krok ještě tento měsíc
Pokud se bojíte, že krok stranou vám „rozbije životopis“ — nebojte se. Každý personalista ocení odvahu a chuť na sobě makat víc než 25 let věrnosti jednomu pracovnímu postu. Tedy, alespoň ti chytřejší.
Možná to prostě funguje…
Nechci tvrdit, že univerzální recept existuje. Znám pár lidí, kteří v jedné firmě „zakořenili“ a nijak jim to nevadí. možná mají štěstí – možná jen nevidí, co přichází. Vlastně to řešíme v našem čete skoro pořád.
V každém případě – pokud máte podezření, že právě uvízli ve své komfortní zóně, zkuste si položit otázku: „Kdy jsem naposledy dělal/a něco poprvé?“ Odpověď může docela překvapit.
Komentáře vítány!
Máte vlastní zkušenost s profesní stagnací, co pomohlo právě vám? napište svůj tip nebo příběh do komentářů — klidně anonymně. Třeba právě vy nakopnete někoho dalšího, kdo už roky touží změnit trajektorii…
