Představte si chuť léta schovanou v jedné lahvi — to není metafora, ale docela nový trend, který jsem u nás v Praze poprvé zahlédnul v malé vinotéce na Letné. Bylinky v olivovém oleji se totiž staly malým gastronomickým hitem a vypadá to, že do čeho přidáte kapku téhle směsi, to má najednou úplně jinou úroveň. V kuchařském chatu v práci se o tom nedávno strhla debata a já měl pocit, že už mi něco zásadního utíká.
Proč se vlastně tímhle všichni nadchli?
Možná jste si toho taky všimli — poslední půlrok se v obchodech objevují láhve s větvičkou rozmarýnu či tymiánu, někdy i s citrusovou kůrou. Nejde jen o hezký doplněk do kuchyně. Dochucený olivový olej prý zvládne nudný salát proměnit v malou oslavu chutí a focacci ještě přidá na vonnosti. Soused mě přesvědčoval, že to zázračně zlepšilo rajčata od Vietnamských pěstitelů ze Žižkova – i když může být zaujatý, protože si tu lahev kupoval online za skoro pětistovku.
Co do toho skutečně patří? Lokální (ne)pravidla
Klasika je rozmarýn, bazalka, tymián, někdy i šalvěj. Mě překvapilo, že Češi začínají experimentovat: setkávám se s medvědím česnekem, sušenými šípky nebo dokonce bergamotem. Kamarádka ze Zlína do toho přidává sušenou levanduli ze své zahrady — prý je to hit na chleba. i když jsem se toho bál zkusit, musím připustit, že to má styl.
Domácí výroba: Je to vážně jednoduché?
Zkoušeli jste někdy ponořit snítky petržele do olivového oleje? Já ano, zhruba před měsícem. Ale než to sypat po hlavě, je lepší vědět dva tři fígle:
- Bylinky musí být dobře usušené — jinak olej zkvasí (v našem chatu diskutovali, že někdo přišel o drahý italský olej… škoda)
- Sklenice vysterilizujte — blbost? Možná, ale chutná to pak úplně jinak
- Používejte kvalitní extra virgin olivový olej (nebo aspoň nějaký, který vám chutná samotný)
Osvědčený poměr? Asi dvě větvičky na 250 ml, maximálně. Pokud to přeženete, bude olej hořký. A počítejte s tím, že chutě se uvolňují i týdny — na výsledky si počkáte, ale stojí to za to. možná…
K čemu se dá bylinkový olej použít? Pár méně známých tipů
- Šplíchnout na hotovou pizzu (zkuste s citronovou kůrou — nedávno jsem ochutnal na Smíchově v jedné kavárně, super věc)
- Na krevety, nebo na grilované sýry z trhu (unikát, opravdu)
- Opečený kváskový chleba — jen tak, s drobnou solí navrch (můj osobní tip z domova, když nestíhám večeři)
Zeptal jsem se i několika známých kuchařů: většina říká, že nejlepší je experimentovat. „Vlastně ani moc nevadí, jestli použijete bylinky z lesa nebo ze zahrady,“ říkal mi jeden kluk z Brna. Třeba to je trochu nadsázka — ale má pravdu, žádná striktní pravidla tu nejsou.
Rizika a drobné záludnosti: Na co si dát pozor
Jedna věc – a nemá smysl ji zamlčovat: bylinky a olej znamenají riziko, pokud nejste pečliví. Olej je sice konzervant, ale voda v bylinkách, hlavně čerstvých, může nastartovat plísně nebo botulismus. v gastronomickém chatu někdo varoval, že “domácí směsi mají mít krátkou trvanlivost, skladujte v lednici a spotřebujte do dvou týdnů”. Možná je to příliš opatrné, ale raději to říkám taky…
Stojí tenhle trend za vaši pozornost?
Podle mě rozhodně. Neříkám, že z vás najednou bude šéfkuchař, ale pár lahviček s různými bylinkami a třeba sušenými rajčaty pozmění každodenní rutinu. Vlastně — je to dost zábava a můžete si k tomu přidat i regionální příchutě (zkusil někdo křen nebo libeček? Pokud ano, dejte mi vědět). Víc času to nevezme než rychlá procházka do Albertu.
Takže: jestli jste si někdy hráli s myšlenkou něco v kuchyni vylepšit bez drahé techniky a složitých receptů, bylinný olivový olej je nenápadný tip. Vyrobíte si vlastní, nebo nakoupíte od lokálních malovýrobců na farmářském trhu. a jestli máte vychytaný recept, nebojte se napsat — nebo ho rovnou vyfoťte a ukažte v komentářích. No, vy víte…
