Možná vás překvapí: téměř třetina zeleniny v domácnostech v Česku končí v odpadu. A přitom právě tohle jsou často nejchutnější a nejvýživnější části – jen to málokdo ví. Měsíce zpět jsem v lednici našel krabici různých slupek a stonků a místo rutinní cesty do popelnice jsem zůstal stát – co když jsem celý život házel to nejlepší do koše?
Proč jsou zbytky zeleniny tak cenné?
Asi vždycky slyšíte: hlavně kompostovat. To se samozřejmě hodí, ale občas je škoda zbytečně posílat živiny na záhony, když je můžete dostat zpátky na talíř. Například slupky od mrkve, listy od řepy, tvrdé konce celeru — všechno to má v sobě nejen vlákninu, ale i chuť, kterou v polévce z běžné kostky prostě nenahodíte.
Nedávno mi kolega říkal, že jejich babička v Ostravě vždycky vařila vývar právě ze zbytků, protože „maso bývalo drahý a kořenová zelenina se neplýtvá“. Něco na tom zůstalo dodnes.
Co se dá z kuchyňských zbytků vlastně vykouzlit?
- Domácí vývar na „všechno“ – základy na všechny polévky, omáčky nebo rizota. Doslova zachrání i nudné těstoviny.
- Bylinková sůl i pesto – natě z mrkve, ředkviček nebo petrželky se dají smíchat s hrubou solí, nebo rozmixovat s oříšky a olejem.
- Smažené chipsy ze slupek – kdo nikdy nezkusil, neví. Slupky z brambor nebo batátu stačí promáznout olejem a upéct – zmizí z talíře rychleji než drahé krekry.
- Pickles ala lednička – stonky brokolice či květáku nařezat na tenké kousky, zalít octem, trochou cukru a kořením. Za tři dny máte netradiční přílohu k chlebu i masu.
Praktický postup: domácí zeleninový vývar ze zbytků
Pokud si nejste jistí, kde začít – zkusím popsat systém, který doma funguje už půl roku:
- Zbylé slupky, stonky, kořenovou zeleninu a bylinky dávám do papírového sáčku v mrazáku. Nemusí být větší než krabice od bot.
- Jakmile je sáček plný, dám zbytky do většího hrnce, zaliju vodou (cca 2 l), přihodím pepř, bobkový list – někdy i pár plátků zázvoru, když ho najdu v lednici.
- Pomalu vařím zhruba 70 minut. není nutné nic krájet najemno – vývar zatáhne chuť sám.
- Pak přecedím, přisolím a sliji do sklenic. V lednici vývar vydrží 4–5 dní, v mrazáku klidně i měsíc.
Asi se někdy stane, že vám polévka nevoní jako „ta pravá od babičky“ — dokonce mi už dvakrát vyšel základ trochu trpce, ale vsadím boty, že domácí nudle spraví i tuhle chybu. No, můžete zkusit přidat citron, možná to bude lepší…
Zbytky, které raději opravdu nechte kompostu
- Cibulové a česnekové slupky – můžou dát vývaru hořkou pachuť (ale v malém množství snesou ledacos).
- Bramborové klíčky a zelené části – obsahují solanin, který není zdravý, radši opravdu do bioodpadu.
- Přezrálé, plesnivé nebo už černé zbytky – nemá cenu riskovat žaludek, když máte jiné možnosti.
V našem chatu minulý týden psal soused, že „přidával i slupky z dýně hokkaido“ – osobně doporučuji, ale pokud je slupka tvrdší, musí se vařit déle.
Není baš tak složité začít
Možná vám to teď přijde jako hodně práce — ale po pár týdnech budete mít dobrý pocit, že nevyhazujete nic zbytečně. Navíc, vlastní vývar chutná prostě poctivěji než tovární polévka. A budete mít téma na mini soutěž: kdo donese zabalenou domácí bagetu s chipsy ze slupek, vyhrává!
Všechny tipy jsou spíš pro inspiraci — možná si najdete svůj postup, k němuž dodáte ještě špetku nápadu. no, vyzkoušet to můžete hned zítra — a klidně napište, co zbylo u vás doma, jsem fakt zvědavý…
